O DĚTSKÉ STRAVĚ S MUDR. LUDMILOU ELEKOVOU

p4300013

Mám velkou radost, že pozvání k rozhovoru o tom, co má a nemá být v dětském jídelníčku, přijala paní doktorka Ludmila Eleková. Její praxe praktického lékaře je na české poměry netradiční. Nevěnuje se zde pouze klasickým metodám, ale kombinuje je s dalšími alternativnějšími přístupy léčby. Výsledkem je pak celostní přístup, který nevynechává ani psychickou stránku člověka.

Již více jak 20 let se věnuje výživě a sleduje nejnovější vědecké poznatky v této oblasti. Seznamuje s nimi své pacienty a pomáhá jim tak najít optimální složení jídelníčku, které podpoří jejich zdraví. I mojí rodině pomohla dostat se z bludného kruhu a nasměrovat nás na cestu, po které zdárně kráčíme.

A nyní už pojďme na otázky, které jsem si pro ni připravila …

Jak velký vliv má strava na vyvíjející se dětský organismus?

Naprosto zásadní. Potrava má vliv na růst úplně každého živého organismu na Zemi, rostliny i živočicha. Podle toho, co dítě jí, podle toho vyroste, podle toho se mu budou vyvíjet orgány, podle toho bude inteligentní, bude mít dobré nebo špatné oči, dobré nebo špatné zuby, podle toho se rozvine jeho imunita. Výživa v dětství má vliv na nástup puberty, plodnost, vznik různých nemocí ve středním a vyšším věku.

DNA je plán stavby, jako architektův návrh domu. Architekt (DNA) může vymyslet a nakreslit sebekrásnější dům, ale když stavitel nebude mít k dispozici ten nejlepší materiál nebo ho nebude mít dostatek, dům podle plánu prostě nepostaví.

DNA programuje ideální růst, všechny odchylky od něj k horšímu (s výjimkou genetických vad) jsou způsobeny nedostatečnou výživou. Ale jídlo není jen stavební materiál a palivo, ono má vliv na naše geny, každé sousto vede k expresi nebo utlumení nějakých genů. Každým soustem rozhodujeme o svém zdraví, neexistuje neutrální potrava.

To si mnoho lidí včetně lékařů neuvědomuje: na naše geny má vliv každý faktor vnějšího prostředí. Každé sousto, kvalita spánku a pohyb.

Kdo si říká „nepotřebuji být dokonale štíhlý a vysportovaný, nepotřebuji být superzdravý, tak budu jíst „normálně“ a nebudu systematicky sportovat a vůbec dbát na zdravý životní styl“ – takový člověk se vůči svému tělu nechová neutrálně, ale nevyhnutelně ho poškozuje. Protože náš současný „normální“ životní styl včetně stravy je jednoznačně nezdravý.

Opakuji, neexistuje neutrální strava, každé sousto buď aktivuje geny a procesy podporující zdraví nebo naopak spouští nemoc.

Jaké potraviny by v jídelníčku dětí rozhodně neměly chybět?

Je třeba se spíše ptát, jaké živiny by neměly chybět, z toho vyplynou potraviny. Jak poznáme dobře živeného člověka? Jak poznáme dobře živeného koně nebo psa? Každý živočišný druh má standardy vzhledu. Pro člověka to je vzhled, který zachytili antičtí umělci a který vidíme u přírodních národů žijících tradičním způsobem života.

Je to postava souměrná, antických proporcí, přiměřeně svalnatá, bez zbytečného tuku, se širokým obličejem, dobrým zrakem, širokými lícními kostmi, rovnými a zdravými zuby. Je to jedinec, kterému i uvnitř vše funguje, má silný imunitní systém a dobře myslící hlavu, vyrovnané emoce a pozitivní naladění k životu. To se rovná zdraví.

Hledáme tedy živiny, které zajistí správný růst kostí, svalů, správný metabolismus, silnou imunitu a správně fungující mozek a nervový systém. Těmito živinami jsou bílkoviny, zdravé tuky, minerály a vitamíny rozpustné v tucích.

Velmi dobře to popsal dr. Weston A. Price ve své knize Nutrition and Physical Degeneration v roce 1939. Cestoval po celém světě a hledal lidi se zdravými zuby, bez zubních kartáčků a nití, lidi s rovnými zuby bez ortodontistů. V USA je totiž najít nemohl. Musel vyjet do odlehlých oblastí, kde se dosud neobjevila moderní civilizace.

Cestoval v jedinečné době, kdy se západní civilizace poprvé dostávala do mnoha oblastí Země. Měl možnost sledovat geneticky uniformní populace, které byly přechodem na nový způsob stravy rozděleny. Část žila a jedla tradičně, jako jejich předci po mnoho generací, druhá část se nechala zlákat dovezenými konzervovanými potravinami bílého muže.

Price opakovaně na celé Zemi popsal totéž: tradiční strava, jakkoli byla značně odlišná místo od místa, produkovala výše popsané dokonalé jedince. Moderní strava produkovala to, co dnes vidíme kolem sebe: jedince pokřivené fyzicky i duševně, s křivými kazivými zuby, krátkozrakostí, deformitami obličeje i celé kostry, se slabou imunitou.

51ykpllt2cl-_sl210_Tyto negativní změny nastávaly okamžitě, během krátké doby po přechodu na horší stravu. V jedné rodině byly děti zdravé a krásné, narozené rodičům na tradiční stravě a děti mladší, nemocné a deformované, které se narodily rodičům poté, co přešli na moderní stravu. Kniha dr. Price je volně ke stažení na internetu a vřele ji doporučuji i těm, kdo nevládnou anglicky, je plná fotografií, které jsou výmluvnější než slova. (Knihu si můžete přečíst tady>>)

Dr. Price bral vzorky potravy a posílal je na analýzu do USA. Zjistil, že primitivní strava obsahovala průměrně 5-10x víc vitamínu A, D, K2 a minerálů, než tehdejší americká strava. V tucích rozpustné vitamíny pomáhaly minerálům, aby se dostaly v kostech tam, kde mají být a tak zajistily dokonalý růst. Architektonický plán DNA se mohl plně projevit.

Bylo vám někdy nápadné, kolik krásných lidí je v odlehlých oblastech? Afričané, Polynésané, Indiáni, Indové… a jak vzácná je krása v Evropě? Dívky z východní Evropy v nedávné době dobývaly přehlídková mola, což mohlo být i tím, že vyrostly v době, kdy se v jejich zemích vařilo celkem tradičně, bylo zvykem jíst doma a babičky intuitivně věděly, že polévka je grunt, používaly tučné maso a kližku (i když často z ekonomických důvodů), zvíře se jedlo od čumáku po ocas.

Uvedené vitamíny se nacházejí výhradně v živočišných produktech. Vitamín A není v rostlinách, tam jsou jen karotenoidy, které se sice dokáží v těle proměnit na vitamín A, ale velmi neefektivně a malé děti to neumí vůbec. Vitamín D získáváme ze slunce, rybího tuku a kdysi i sádla, když se vepříci potulovali venku. Vitamín K2 je v mléčném tuku krav, které se ale pásly. Tyto vitamíny (v tucích zvířat) jsou nutné pro vstřebávání minerálů z rostlin.

Kdysi jsem byla téměř vegetariánka, měla jsem i veganské období, masu jsem nikdy moc nedala. Odrazilo se to na mých zubech a očích. Jako jediná z rodiny (ostatní maso rádi, i to tučné, rodiče vyrostli ještě na tradiční stravě) jsem potřebovala rovnátka a brýle. V dětství to bylo hlavně o chutích, o zdraví dítě neví nic. Dospělí bohužel také ne a podléhali moderním trendům. Masox místo poctivého vývaru, dělala se sladká jídla, zelenina skoro nebyla… V dospělosti po sametové revoluci přišel první kontakt s alternativní literaturou o stravě. Bohužel musím říci, že informace o stravě, které mi poskytlo studium medicíny, byly žalostně nedostatečné.

Týká se to všech lékařů. Pokud se sami nevzdělávají, nejdou mimo konvenční rámec, jsou možná ti poslední, s kým byste se o stravě měli radit. Pediatři radí matkám dětí, které nechtějí jíst a jsou hubené, aby je cpaly krupicovou kaší apod., nechápou, že nechutenství je známkou narušení střevní mikroflory a krupicová kaše je to poslední, co by takovému dítěti mělo do bříška přijít. Hlavně ho vykrmit, koho zajímá, že dítě nabere jen špeky a ne aktivní tělesnou hmotu!

Zpět ke mně, v době kdy jsem si pořizovala druhé dítě, jsem byla prakticky veganka. Navíc konzumující ty nejhorší tuky, tj. obyčejné oleje a margaríny. Bylo to v době největšího honu na máslo a nasycené tuky. Paradoxní bylo, že mně na té stravě bylo dobře! Začala jsem totiž jíst hodně zeleniny a omezila sladké a další potraviny, u kterých se pak později ukázalo, že mi nedělají dobře. Poukazuji na to, protože nelze posuzovat stravu, která je v některých parametrech jednoznačně lepší než předchozí, po několika málo měsících.

Moje druhé dítě to odneslo. Myslím si, že nedostatek kvalitních tuků v mé krvi a mléce a tedy jeho mozku ho mohlo učinit náchylnějším k patologické reakci na očkování. Zcela určitě to mohlo za narušení růstu jeho čelistí, tedy špatnému skusu a deformovanému chrupu. A vadě zraku. Nebylo snadné se dívat na obrázky dr. Price a uvědomit si, co jsem svou ignorancí způsobila.

Takže dnes, po letech studia a vlastních špatných zkušenostech tvrdím, že děti nemají být vegetariány. Rozhodně nesmějí být vegany. Mohou být laktoovovegetariány, ale s výhradami. U takového dítěte musí být vejce ve stravě denně a musí být, stejně jako to mléko, nejvyšší možné kvality, tj. bio z volného chovu a mléko nepasterizované.

Děti musí jíst živočišné tuky, vývary, žloutky, zeleninu.

Co naopak dětem škodí?

Nejen dětem, ale úplně každému škodí jakákoli „potravina“, kterou nevyrobila příroda, ale člověk. Tj. cokoli zpracovaného, prošlého složitým technologickými a chemickými postupy, které pozměňují strukturu molekul, chemicky konzervované apod. To je snad naprosto jasné.

Dále velmi silně škodí cukr. Cukr je regulérní droga, silná jako kokain a vyvolává silnou závislost. Kdo mi nevěří, ať si zkusí dát detox. Pokusné krysy dávají cukru dokonce před kokainem přednost. Téměř každý zažil dítě, které snědlo větší množství sladkostí a chovalo se skutečně jako pod vlivem kokainu.

stazeny-souborO cukru byla napsána kniha Cukrové trápení (Sugar Blues) od Williama Duftyho, vřele doporučuji. Dojde vám, jak v tom jsme hluboko. Dospělý člověk má v celém objemu krve rozpuštěno jen asi jednu kávovou lžičku glukózy, cca 3-5 g. Dítě adekvátně méně.

Představte si, že vypijete sklenici fresh pomerančového džusu, kde je 25 g, limonáda má 25 g, banán 20 g, jablko podle velikosti 10-20 g, běžná porce přílohy 30-50 g – a to všechno jsou rychlé cukry.

Strava založená na rychlých sacharidech (rýže, brambory, nudle, pečivo, cokoli s cukrem nebo glukózovým sirupem nebo jinými „přírodními“ sladidly, ovoci, džusíkách apod.) rozjíždí horskou dráhu kolísání krevního cukru (glykémie) se všemi důsledky. Kolísání energie a bdělosti, záchvaty vzteku při hypoglykémii, hyperaktivita při prudkém zvýšení glykémie, častý hlad a chutě na sladké, narušení hormonální regulace a spánku, nabírání na váze, narušení střevní flóry a krmení kvasinek atd.

To vše je důsledkem stravy bohaté na sacharidy, ze všech zdrojů.

Děti by neměly pít nic sladkého, na žízeň je voda nebo neslazený čaj. Mléko je potravina, musí se vzít v úvahu. Děti by měly mít v každém jídle kvalitní bílkovinu (maso, rybu, vejce, při snášenlivosti sýr nebo jogurt a luštěniny), k tomu jako hlavní přílohu hlavně zeleninu, klasická příloha by měla tvořit menšinu talíře. Dítěti s trávicími potížemi, alergiemi a autoimunitou nebo dítěti, které tloustne, je nejlépe klasické přílohy zcela odebrat. Chybějící energie se doplní tuky, na těch nešetřete.

Žijeme v době, kdy veřejné mínění ovládá reklama a lobby potravinářského průmyslu. Máte nějaký tip nebo radu pro rodiče, jak to co nejlépe ustát?

Ignorujte ho. Prostě nevnímejte reklamy, nevěřte jim. Dětem je třeba od malička vysvětlovat, proč je třeba něco jíst a něco nejíst. Kultivujte jejich chuť co největším spektrem potravin, nedovolte monotónní stravu, velkou vybíravost.

Kupujte jen základní potraviny, jak je stvořila příroda. Peníze, které tím ušetříte, investujte do nejlepší možné kvality zejména živočišných potravin: masa a vajec z volného chovu, mléko a máslo od krav, které se pásly, ulovených ryb.

Vařte od základů. Vyžaduje to trochu logistiky, ale časem se to velmi vyplatí. Někdo trefně řekl, že je lepší zaplatit nyní farmáři, než později farmaceutovi.

Jaké další vlivy kromě stravy jsou zásadní pro dobré zdraví dětí?

Dostatek spánku, pobyt venku, na slunci i větru, málo televize a obrazovek vůbec. Je to někdy těžké a nepohodlné, ale to k rodičovství patří.

Také pohoda v rodině, zejména by měla být v pohodě matka. Sebejistá matka, která ví, co dělá, je elementem, který drží rodinu pohromadě. Maminky by měly myslet i na sebe, možná hlavně na sebe. Jako v letadle: kyslíkovou masku nasazují nejdřív sobě, až pak dětem. Děti potřebují hranice, jakkoli proti nim protestují. Ony je jen testují a chtějí je nacházet stále na stejném místě.

_DSC5885exNěkteré dnešní matky jsou strašně úzkostné, řeší kde co. Někdy až ke škodě dětí. Děti jsou odolnější, než si myslíme, jen si nechte vyprávět od svých rodičů, co na vás zkoušeli. Úzkostná matka přenáší svůj stres na dítě, které je pak také úzkostné a neklidné a její strach často zrealizuje.

Je-li dítě zdravé, snese hodně, i občasné porušení pravidel u babičky. Jestliže babička dítě přes prázdniny vykrmí, zase to rychle zhubne, když bude mít zdravější režim. Jedno mé dítě se za dva týdny u babičky viditelně zaoblilo, ale hned za další dva týdny u moře, kdy celé dny lítalo, to všechno zhublo.

Takže hlavně v klidu a užívejte si to.

Moc děkuji za rozhovor!

Věřím milí čtenáři, že se vám rozhovor líbil, dozvěděli jste se mnoho nového a dostali tipy na knihy, které by vás rozhodně neměli minout.

Stránky paní doktorky najdete na www.lecivacesta.cz

paperbackstack_550x498P. S. Pokud přemýšlíte o zdravějším jídelníčku pro své děti, inspirujte se v mém e-booku, který si můžete zdarma stáhnout tady>>

Tereza Broschová
Mou vášní je hledání odpovědi na to, co je zdravý životní styl a zdravá strava. Výživu studuji, věnuji jí každou volnou chvilku a jako máma dvou synků ji dennodenně používám k tomu, aby se celá moje rodina cítila zdravá a spokojená. Jsem propagátorkou životnímu stylu paleo, který preferuje opravdové jídlo. Jsem autorkou e-booku Opravdové jídlo pro děti - proč a jak začít vařit paleo. a inspiruji tím rodiče k tomu, aby převzali zodpovědnost za zdraví svých dětí do vlastních rukou a kvalitním a výživným jídlem podpořili jejich správný růst a vývoj. Můj příběh si můžete přečíst zde>>
Komentáře
  1. lada napsal:

    Dcéra pani doktorky asi zdedila po maminke zlý zrak a škaredé zuby a ona sa z toho snaží obviniť vegetariánstvo. Ja som tiež bola vegetariánka v tehotenstve a moja dcéra zdedila po mne dobrý zrak a pekné zuby. 😀 Teraz sme už obe veganky, dcéra má 21 rokov, v detstve nebývala vôbec chorá, bežné detské choroby sa nás netýkali, je zdravá, štíhla, urastená a aj mozog sa jej dúfam vyvinul celkom dobre, lebo študuje 3. rok na VŠ:

    • Tereza Broschová napsal:

      Dobrý den, to, že některé odborné instituce schvalují veganství ještě nutně neznamená, že je to zdraví prospěšná cesta. Stačí se podívat, co se posledních 40 let doporučuje jako zdravá strava – margaríny, nízkotučné výrobky, rafinované rostlinné oleje, průmyslově upravované kravské mléko, … Pokud je někdo veganem z etického důvodu, je to jeho výsostné právo. Veganství jako zdraví podporující výživový směr už tak jednoznačné není.

      Prostudovala jsem si Vámi poslaný odkaz a hned u první instituce ( The American Dietetic Association) jsou uváděny v českém překladu zavádějící informace. V originálním anglickém textu je napsáno, že pouze vegetariánství (pokud je dobře sestavené) je vhodné i pro děti, těhotné a kojící. V českém překladu je uvedeno, že je vhodné pro tyto skupiny lidí i veganství (což v originálním doporučení vůbec není).
      Názor paní doktorky Elekové se tudíž shoduje s uvednou institucí: vegetariánství ano, ale s výhradami.

      Hezký den, Tereza Broschová

      • Tatiana R. napsal:

        Dobry den,
        Americká dietetická asociace sa vyjadruje zaroven i k veganskej strave, toto vyjadrenie je pomerne zname. Anglicke slovo vegetarian moze zahrnovat i vegansku tsravu, vyplvyva to z kontextu toho textu.
        „Názorem Americké dietetické asociace je, že správně rozvržená vegetariánská i veganská strava je zdravá, nutričně vyvážená a může být zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Dobře rozvržená vegetariánská i veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství i dospívání.“

        Nazory pani Elekovej na vegansku stravu sa nezlucuju s dnesnymi poznatkami. V doporuceniach pre veganskych rodicov nie je spominany vitamin A ako ten, ktory pri spatne zlozenej strave by mal byt deficitny, prosim o zdroj. Vitamin K2 sa nachadza najviac vo fermentovanych vyrobkoch ako je natto a v zdravom crevnom prostredi.

        Ta skutocna realita sa pohybuje niekde inde ako nam chce nahovorit samotny clanok, sama sa stretavam s vegankymi rodinami a ich detmi a plati presne to, co tvrdi dalsia studia:
        „Studie vegetariánských a veganských dětí ve Velké Británii dokládají, že jejich růst a vývoj se pohybuje v běžných hodnotách.“

        Pekny den, s pozdavom Tatiana R.

        • Tereza Broschová napsal:

          Každý má svůj názor podpořen „svými studiemi“ a neexistují dlouhodobé studie, které by dokázaly, že generace vyrostlé na vegetariánské nebo veganské stravě jsou dlouhodobě schopné udržet si své zdraví a reprodukční schopnosti. Jediné, co už prozkoumané je, že žádná civilizace na světě není a nikdy nebyla čistě vegetariánská (natož veganská). Možná to jde – vegani a jejich děti budou první, kteří tento způsob stravování buď potvrdí jako možný, nebo se to ukáže jako slepá ulička.

      • Jan Beran napsal:

        Jen pro upřesnění cituji z uvedené studie: „In this article, the term vegetarian will be used to refer to people choosing a lacto-ovo-, lacto-, or vegan vegetarian diet unless otherwise specified.“ Z celé studie potom vyplývá, že veganství je neproblematické, jen musí být vegani pozornější v jiných oblastech než konvenčně se stravující lidé.

  2. ľubica napsal:

    Dobry, prosim vás, a co s dietatom, ktoré ma svoje 4 druhy jedál, a zelenina a maso to nieje. Nezje nic iné. Je schopné hladovať. Som zúfalá. 🙁

    • Tereza Broschová napsal:

      Dobrý den,
      takhle na dálku těžko radit. Ale je otázka, jak dlouho by vydrželo hladovět. Nemyslím si, že by to trvalo nějak dlouho. Záleží na tom, jak neoblomná vydržíte být Vy. Tipla bych si, že 4 druhy jídel, které popisujete, se skládají hlavně ze sacharidů (cukrů). Jestli je to tak, tak může mít Vaše dítě už velmi narušený mikrobiom (bakterie ve střevech)a je prokázáno, že přemnožené špatné bakterie samy dokáží ovlivňovat hostitele (tedy Vaše dítě), aby jedlo jen to, co jim vyhovuje a podporuje v růstu. Jak ale říkám, neznám žádné další podrobnosti, takže těžko radit.

  3. Jana napsal:

    Velmi zaujimavy rozhovor, dakujem. Nerozumiem preco nie su dostupne studie celych generacii vegetarianov. Zila som rok s hinduistami z Indie a tato rodina by nezjedla ani len jedlo naaranzovane v tvare zvierata. Zili s nimi aj stari rodicia, ktori sa tesili velmi dobremu zdraviu a vitalite. Co bolo super, ze dobre vedeli, ktore kombinacie potravin je dobre kombinovat, aby mohli vyuzit vsetky vitaminy. Mne napriklad chyba vacsia propagacia tychto zakladnych informacii zrozumitelnym sposobom. Ako ked si napriklad urobi niekto mrkvovy salat a neda tam olej.

    • Tereza Broschová napsal:

      Informace si každý musí dohledávat sám. Myslím, že se zatím nedá očekávat, že by se něco jako zdravá výživa učilo ve školách, výživa se učila na lékařských fakultách ve větší míře, atd. Myslím, že velkou roli v tom hraje i fakt, že pokud by se zdraví populace zlepšilo, spousta lidí by přišla o spoustu peněz. 😉

  4. Jana napsal:

    Taky mě řeči o vegetariánství, veganství, nutnosti pít bio mléko apod. zvedly ze židle. Dle mého soudu si paní doktorka v otázce „kvalitních bílkovin a olejů“ sedí na vedení. Člověk nepotřebuje maso. A KRAVSKÉ mléko už vůbec.

    • Tereza Broschová napsal:

      Doporučuju knihu Příběh lidského těla od evolučního biologa Daniela Liebermana. V knize popisuje, proč se člověk stal člověkem a jakou roli v tom hrála výživa a jaká to byla výživa. S kravským mlékem s vámi souhlasím.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *