SPOLEČNOST SLEPÉ VÍRY VE VĚDU

Myslíte si, že žijeme ve společnosti, jejíž základy, principy, zákony a fungování v oblastech jako je zdravotnický systém, sociální systém, vzdělávání a dalších, které se nás dennodenně dotýkají, jsou založeny na vědecky ověřených faktech, na faktech podložených důkazy?

Chyba lávky …

Slepě důvěřujeme tomu, že

  • naše zdraví je v rukou lékařů, že jen oni ví, co potřebujeme ke svému zdraví; jejich diagnózy jsou brány jako posvátné a ve většině případů zamezí posledním zbytkům zodpovědnosti za své tělo a snahy se uzdravit.
  • chemické léky jsou nejlepším řešením na nemoci a jejich „zanedbatelné” nežádoucí účinky jsou jen něco, co je nutné brát jako daň za to, že se člověk udrží při životě, ovšem nikoliv uzdraví (geniálním názvem „chronické nemoci” si západní medicína přichystala neprůstřelné alibi).
  • „prevence” ve formě očkování je účinná a s určitým procentem vedlejších účinků si není třeba lámat hlavu (nikdo už raději nechce vidět, že vedlejším účinkem je často celoživotní poškození zdraví dítěte, v některý případech i smrt).
  • chemické látky v potravinách jsou neškodné, přestože tzv. koktejlový efekt (kdy se účinky násobí, pokud je v potravinách více chemických látek) se nezkoumá a zřejmě nikdy nebude.
  • drancování půdy, týrání zvířat ve velkochovech, naprosté odtržení od přírody jsou nutnou podmínkou pro to, aby člověk zůstal pánem této planety, aby byl dostatek jídla pro všechny.
  • pouze mechanické pojetí porodů zajistí naší populaci nízkou porodní úmrtnost, tudíž mají porodníci právo zasahovat často zbytečnými a nevybíravými způsoby do průběhu porodu.
  • náš vzdělávací systém založený na moci, trestech, srovnávání a nespolupráci udělá z našich dětí zodpovědné, sebevědomé, spolupracující a tolerantní občany.

Je to omyl. Jeden velký omyl.

Většina toho, čemu dnes věříme, jsou hypotézy, teorie. Předpoklady, že něco je tak, jak si to myslíme.

Vše je přesně opačně a důkazů je celá řada. Důkaz je něco, co funguje, co stále dokola vykazuje stejné výsledky. A člověk nemusí vždy vědět, proč to tak je.

  • Západní medicína nedokáže vyléčit většinu pacientů. (Otázka je, zda je to její cíl.)
  • Léky, které lékaři předepisují často vyvolají celou řadu dalších zdravotních problémů.
  • Očkování nedokáže zabránit epidemiím nemocí, navíc poškozených dětí, kteří takovou brutální stimulaci imunitního systému nezvládnou, přibývá.
  • Čím dál více lidí je nemocných z toxického prostředí okolo nás, toxické látky se hromadí v organismu a podílí se na mnoha onemocněních.
  • Mnoho žen si celoživotně léčí svá traumata z porodu a z našich dětí se ve školách stávají nezodpovědní ovčané, nechající se v dospělém životě vláčet životními okolnostmi a spoléhající se přitom na to, až jim někdo řekne, jak mají žít.

Vědecké zkoumání v oblasti lidského zdraví

Vědecké zkoumání v oblasti tak důležité jako je lidské zdraví je natolik ovládané mocí a penězi, že většina studií, které předkládají „ověřená fakta” je naprosto bezcenná a určená pouze k manipulaci a vyššímu výdělku, nikoli k pečování o zdraví nás všech.

Navíc lidské tělo je tak složitý a geniálně propojený systém, že se o jeho fungování v současné době mnohem, mnohem více neví, než ví.

O to absurdnější je pak skutečnost, že oficiální věda odmítá veškeré alternativnější pohledy na věc, které jsou často podložené empirickými důkazy, protože fungují u bezpočtu lidí. Jsou označované za šarlatánství a je snaha vyvolat ve společnosti strach a nedůvěru v tyto metody, které nejsou oficiálně posvěcené.

Ledy pukají

Nepříjemné otázky, které se často dotýkají samotné podstaty bytí člověka na této zemi, pokládá čím dál větší část společnosti. Jsou vládnoucími vrstvami ve všech oblastech označováni za blázny, alternativce, biomatky a kdovíco ještě.

Zvláště biomatky jsou v poslední době častým terčem. Do biomužů, které mají tyto ženy za partnery a kteří s nimi sdílí stejné hodnoty a morální přesvědčení, už se raději nikdo nepouští. Trefovat se do žen, zvláště v době výchovy svých malých dětí, kdy jsou pro společnost postavené na ekonomickém růstu bezcenné, je v naší společnosti bráno tak nějak jako součást společenského bontonu.

Nejsme svobodní

Nejsme svobodní, nežijeme ve svobodné společnosti. Jsme vychováváni k přesvědčení, že existují lidé, kteří mají právo rozhodovat o našem životě, protože oni jsou těmi odborníky. Většina lidí nenese zodpovědnost za svůj život a život svých dětí.

Jsme společností ovládanou autoritami, které bezmyšlenkovitě posloucháme, přestože to často odporuje našim vlastním zkušenostem, našim vlastním důkazům o tom, že něco je jinak, než se všeobecně tvrdí.

Má osobní výhybka

Mou osobní výhybkou, kdy jsem pochopila, že musím začít žít a přemýšlet jinak, byl den 16. prosince 2012.

Tento den můj půlroční syn Patrik dostal třetí dávku povinného očkování a následně mu selhala imunita. Vybojoval si svůj život a nám ukázal, že nestačí jen věřit těm, kteří tvrdí, že ví.

Všichni musí žít sami za sebe, hledat si cesty, možnosti a odpovědi na své otázky, přestože se to může v dnešním informačním chaosu zdát nemožné.

Dokud ale nebudeme zodpovědní, nebudeme ani svobodní!

Tereza Broschová
Mou vášní je hledání odpovědi na to, co je zdravý životní styl a zdravá strava. Výživu studuji, věnuji jí každou volnou chvilku a jako máma dvou synků ji dennodenně používám k tomu, aby se celá moje rodina cítila zdravá a spokojená.
 
Jsem propagátorkou životnímu stylu paleo, který preferuje opravdové jídlo a i o tom je moje kniha Opravdové jídlo pro děti - proč a jak začít vařit paleo.
Komentáře
  1. Terezo, krásný článek a velice pravdivý. Nám očkování také obrátilo život vzhůru nohama. Sama také hledám způsoby, jak synovi pomoct. Smutné je, že mi je ze všech stran podsouváno, že jeho zdravotní stav je definitivní. Věřím, že lidí zodpovědných za své zdraví bude čím dál více 🙂

    • Tereza Broschová napsal:

      Děkuju. To, že se snaží okolí vzít lidem naději na to, že je možné se uzdravit, ačkoliv to nemají často vůbec podložené, mi přijde strašné. Je potřeba vylézt z krabice, do které se většina lidí dobrovolně uzavřela, a hledat způsoby, jak se vyléčit, nikoliv hledat důvody, proč to nejde. Držím palce, ať se synkovi zdraví vrátí!

  2. Jiřina napsal:

    Už dávno tohle všechno vím a je mi ze všeho smutno, proto jsem i do článku psala ať už konečně lidé otevřou oči, začnou více naslouchat svému vnitřnímu Já a jsou více otevřeným svým srdcím a nejdou ze stádem ovcí, se systémem, Terezko krásný článek a ať jich je takových více a kéž by se lidi už probudili!!

    • Tereza Broschová napsal:

      Děkuju, myslím, že ledy se hýbají, právě díky internetu není člověk odkázaný jen na to, co mu kdekdo řekne, ale může si k tomu najít další a další informace.

  3. Petra napsal:

    A teď jak se v tom všem vyznat? Po internetu se potulují kvanta informací, kdokoli může napsat cokoli, co člověk, to názor. I když vezmu „seriózní“ vědecký článek, pořád to nic neříká, protože vědec si může šikovně vybrat, co bude zkoumat a za jakých podmínek. (A taky může dělat tzv. smluvní výzkum.) Nepůjdu-li se stádem a budu hledat vlastní pohled na věci, vzniká otázka, kde tu pravdu najít a kdo ji tedy vlastně má. Když vezmu jako příklad očkování, na jedné straně přibývá rodičů, kteří jsou proti, na druhé straně charita vybírá peníze na humanitární pomoc v Africe, mj. na očkování proti smrtelným nemocem (úspěšnost mají doloženou). Takže očkování pomáhá, nebo škodí? Čert aby se v tom vyznal. A teď babo raď….. (prosím, babu neberte doslova, jinak klidně raďte 🙂

    • Tereza Broschová napsal:

      🙂 Přesně jak píšete, ale ono to tak asi bylo vždycky. Myslím, že určitá vodítka jsou a když člověk ještě přihlédne ke své individuální situaci, vyzkouší si na vlastní kůži něco a pak se zase posune dál, tak to smysl má a lze se dobrat toho správného řešení pro každého člověka. Spíš si myslím, že spousta lidí raději poslechne autority, i když vidí, že tahle situace pro něj není dobrá, vhodná, zdraví podporující, atd. … Vadí mi i ta nesvoboda v rozhodování (očkování, lékařská péče – za „alternativnější“ metody si musíte platit z vlastní kapsy, přestože zdravotní pojištění platí, školství, atd.).

  4. Silvia Wöginger napsal:

    Mila Terezo, presne proto jsme sve 3 deti porodili doma, nenechali je naockovat, zivime se tim co vzejde ze zeme a do skoly take nechodime.. hrajeme na hudebni nastroje cvicime jogu, mluvime nekolika cizymi jazyky, televizi pripojenou nemame, ale poustime si ruzne dokumenty i filmy cas od casu, deti vychovavame k zodpovednosti za sebe a sve konani…deti nikdy nepotrebovaly antibiotika…obcas probehne nejaka ta prirozena detoxikace v podobe teploty a odhlenovani…ale neni to nic dramatickeho..zijeme v Rakousku, takze minimalne s porody a ockovanim jsme to tady meli lehci.. vsem preji aby mohli svobodne zit to cemu veri a nechali zit ostatni zase jejich realitu..:)) protoze zada pravda tam venku mimo vas neexistuje

    • Jiřina napsal:

      přesně tak jak píšete pravda je v každém z nás a takových lidí jako jste Vy více,hned by bylo na planetě Zemi líp!!!!

  5. Zdeňka Hybšová napsal:

    Od pana Kašpara mám knihy přečtené, za své zdraví jsme zodpovědni my a proto se lékařům moc všanc nedávám, to asi na pojišťovně koukají, že na mně a mé 4 děti nejdou žádné výkony (mimo preventivních prohlídek), ale já jedu na prevenci dle zásad TČM a mám děti zdravé nebo třeba nachlazení vcelku dobře zvládněm sami bylinkami – to mě ale pojiš’tovna nehradí. K doktorovi nejdu, jen když potřebuji hlídačenku, abych mohla být s dětmi doma, ale léky od lékaře jim nedávám. Měla jsem štěstí – děti očkování zvládly bez úhony, ale takto maličké je zatěžovat my také nepříjde správné

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *