Kdo jsem?

Jmenuji se Tereza Broschová a mou vášní je hledání odpovědi na to, co je zdravý životní styl a zdravá strava.

Výživu studuji, věnuji jí každou volnou chvilku a jako máma dvou synků ji dennodenně používám k tomu, aby se celá moje rodina cítila zdravá, spokojená a všichni mohli prožívat svůj život v radosti, nikoliv v nemoci. 

Nejsem vášnivá kuchařka, pro kterou je největším potěšením strávit celý den v kuchyni a vymýšlet pro svou rodinu nová a neokoukaná jídla. 

Můj přístup k jídlu je jiný.

Jídlo má sloužit hlavně k výživě organismu a nemá ho zatěžovat a poškozovat. Má být jednoduché a obsahovat vše potřebné. 

Mým záměrem je inspirovat ostatní rodiče k tomu, aby převzali zodpovědnost za zdraví svých dětí do vlastních rukou a kvalitním a výživným jídlem podpořili jejich správný růst a vývoj.

Pro ty, kdo se chtějí nechat inspirovat a začít přemýšlet o tom, co sobě a svým dětem dávají k jídlu, je moje kniha

OPRAVDOVÉ JÍDLO PRO DĚTI – PROČ A JAK ZAČÍT VAŘIT PALEO.

Je to zároveň i praktický průvodce, který vás rychle a jednoduše naučí vařit výživné jídlo z čerstvých a kvalitních surovin. 

Cesta k opravdovému jídlu

Cesta k opravdovém jídlu, jak říkám stravování podle principů životního stylu paleo, byla velmi dlouhá. Trvala několik let studování, experimentování, zacházení do slepých uliček ...

... dnes už konečně mám správný směr a vím, kudy jít dál. 

Možná si říkáte, proč jsem se na tu cestu vůbec vydala. Někdo se zabývá jídlem kvůli hubnutí, já jsem se mu začala věnovat kvůli svému nemocnému synkovi. Brzo mi totiž došlo, že to, co mu denně dávám na talíř, velmi ovlivňuje jeho zdravotní stav. 

Stravování na základech palea předčilo všechny dosavadní pokusy o zlepšení jeho stavu. Pochopila jsem, co potřebuje lidské tělo k tomu, aby mohlo správně fungovat a čemu je lepší se vyhnout, pokud si nechcete zadělávat na zdravotní problémy. 

Našla jsem životní styl, který mi dává smysl a zásadně ovlivňuje zdraví celé mojí rodiny. Pojetí paleo stravy může být široké. Já kladu důraz na přirozené potraviny, jejich kvalitu, výživovou hodnotu a následnou jednoduchou přípravu.

Život mi přichystal do cesty velkou zkoušku. Nynějšímu stavu předcházely roky plné bezmoci, stresu a strachu o své nemocné dítě. Musela jsem najít sama sebe a vzít život pevně do vlastních rukou. Nenechat se vláčet většinovou společností (protože to, co si myslí většina, neznamená, že to je pravda), převzít zodpovědnost a přijmout to, že všechno je tak, jak má být.

Na svém blogu se s vámi chci dělit o své zkušenosti a znalosti, které jsem zatím na své cestě v oblasti zdraví a jídla nasbírala (a že jich není málo). Mým záměrem je srozumitelnou a zábavnou formou předávat nejnovější vědecké poznatky z oblasti zdraví a výživy. Věřím, že i vás inspiruji k zamyšlení se nad tím, co jíte a co dáváte svým dětem. 

Jídlo je základním palivem pro náš organismus a s jeho kvalitou a správným složením jde ruku v ruce i celkový zdravotní stav. To, jaké stravovací návyky a zásady naučíte své děti, je velmi důležité pro jejich budoucnost a nikdo nikdy jim to nevezme. Věřím, že je to jedna z nejdůležitějších věcí, které jim můžeme jako rodiče předat. 


Kdo má chuť, může se začíst do našeho příběhu podrobněji.

Jako každá máma jsem chtěla pro své děti to nejlepší. V polovině roku 2012 se nám narodil první syn. Patrik byl od počátku uplakané, neprospívající miminko, kterého trápily koliky. Jak šly týdny, situace se začala zlepšovat – lépe spal, přibýval na váze a my se těšili z jeho prvních úsměvů a pokroků.

Ve svých čtyřech měsících dostal první očkování. Hned poté se u něj začal objevovat ekzém na obličeji a alergie na mléko. Řešili jsme to s pediatrem, ale ten naše obavy zlehčoval s tím, že je to dnes běžné a u našeho syna i předvídatelné, když já jsem v dětství trpěla na to samé. Nechali jsme to tedy být a přišli i na druhou dávku hexavakcíny s Prevenarem. Poté se ekzém ještě více zhoršil.

V šesti měsících dostal Patrik třetí dávku obou vakcín. Bylo to před Vánoci. Žádnou akutní reakci jsme nezaznamenali, ale během týdne měl po celé puse moučnivku, byl velmi zahleněný a přestal jíst do té doby už běžně podávané příkrmy. Po Vánocích dostal vysoké horečky, osypal se po celém těle a celý den zvracel. Jeli jsme na pohotovost, kde udělali vyšetření, ale nic konkrétního nezjistili. Jediné, z čeho se opravdu vyděsili, byl stav jeho ekzému – obličej a krk měl zarudlý a rozškrábaný.

Od té doby měsíc odmítal cokoliv sníst a začal se v noci budit. Několikrát za noc měl záchvaty, při kterých byl úplně mimo sebe, křičel tak, až ztrácel dech, ohýbal se do luku, kopal kolem sebe, mlátil hlavou o zeď a do toho si škrábal ekzém, který se rozšířil na celé tělo. To trvalo 5 měsíců. Přes den byl velmi nespokojený, vůbec se nesmál (nemáme žádné fotky s jeho úsměvem), stále brečel, byl agresivní (kousal, škrábal, bouchal vším a do všeho).

V kočárku křičel vzteky, v autosedačce také, takže s ním nebylo možné někam jít. Dostali jsme se do úplné sociální izolace. Do toho se přidaly několikrát za den průjmy a my zjišťovali, jaké další potraviny jeho stav ještě zhoršují.

Každý den a noc co noc jsme zažívali neuvěřitelný strach a stres.

Situaci jsme řešili s pediatrem, ale podle něj šlo jen o bolesti bříška. Já jsem v té době začala sama shánět informace o tom, co se to vlastně děje. A pak, po půl roce fyzického i psychického vyčerpání, jsem spadla až na dno - nedokázala jsem vstát z postele. Domácnost a péči o Páťu musel převzít manžel s tchýní.

Postupně mi ale docházelo, že ze dna se dá vykročit jediným možným směrem. Věděla jsem, že to musím zvládnout, kvůli němu a také kvůli sobě. Stále více jsem si začala uvědomovat, že osud mi připravil do cesty lekci nazvanou VZÍT ZODPOVĚDNOST DO SVÝCH RUKOU a nečekat, až mi někdo nebo něco vyléčí nemocné dítě. 

Následovaly měsíce, kdy jsme se postupně dostávali k různým specialistům západní medicíny, kteří ale jen komentovali Patrikův zdravotní stav (ekzém po celém těle, četné potravinové alergie, noční běsy, hyperaktivita spojená s agresivitou), aniž by mu dokázali jakkoliv pomoct. Podle všech příznaků i názorů některých lékařů Patrikův imunitní systém následkem očkování zkolaboval a vakcíny nejspíše způsobily i otok mozku.

Další povinnou dávku očkování jsme odmítli a začali se obracet na alternativní metody léčby. Homeopatie, autopatie, tradiční čínská medicína, spousta mastí – nic z toho nepomohlo. Bezmléčná dieta, pak i bezlepková, poté přísná makrobiotická strava bez všech potencionálních alergenů. Po vysazení lepku se Patrikův stav zlepšil, méně se v noci budil a ekzém se z celého těla zmenšil na několik ložisek na těle, které ho stále velmi svědily.

Byl ale pořád hyperaktivní a agresivní, náladový a věčně nešťastný. Postupem času jsme přestali věřit, že se z něj stane zdravé a spokojené dítě, jaká jsme vídali všude kolem sebe.  Přežívali jsme den za dnem. Smířila jsem se s tím, že je nemocný a že nic víc už pro něj udělat nemůžu. Rodina ani okolí nechápaly, proč Patrika držíme na tak přísné dietě, když ho to stejně nevyléčilo. Jen my s manželem jsme věděli, že tenhle režim je nutný k tomu, abychom mohli alespoň trochu fungovat jako normální rodina.

Šimon

Na jaře 2015 se nám narodil druhý syn Šimon. Byla jsem si stoprocentně jistá, že on bude zdravý.

Očkování jsme odmítli, plně jsem kojila a dodržovala přísnou dietu. Přesto se mu objevil ekzém, který se nakonec rozšířil po celém těle. To není možné, říkala jsem si, dělám vše nejlépe, jak dokážu, ale i můj druhý syn je nemocný.

Nastal čas na další lekci –  ZŮSTAT OTEVŘENÁ ZMĚNÁM

Shodou okolností jsme se dostali k lékařce, která nám doporučila zaměřit se hlavně na paleo stravu.

To byl šok.

Z makrobiotiky, která doporučuje obiloviny, luštěniny a bezmasá jídla jsme se dostali ke stravě založené na živočišných tucích, zelenině, ovoci a mase. Větší kotrmelec si lze těžko představit. Nemohla jsem to rozdýchat. Byla jsem natolik upnutá na svoji předchozí pravdu, že mi několik dní trvalo, než jsem se z toho vzpamatovala.

Pak jsem se vrhla na studium a pročetla vše, co je o tomto stravování dostupné. Strávila jsem nad tím spoustu hodin a zjistila, že to není pouze o jídle, ale o celém životním stylu. Všechny poznatky jsou pak postavené na výsledcích z vědeckých výzkumů. Paleo jídla vyhovují organismu, aby mohl fungovat tak, jak byl nastaven odpradávna. Začalo mi do sebe vše zapadat a dávat smysl.

 A výsledek?

Mladší syn Šimon se po třech měsících na paleo stravě úplně zbavil ekzému. Byl plně kojený a díky tomu, že jsem mu ve svém mateřském mléce dodávala vše potřebné a vyloučila potraviny, které mu škodily, se jeho imunita dala do pořádku.

Já jsem se zbavila střevních potíží, zlepšila se mi pleť a psychika. Moje váha, která mi na makrobiotické stravě spadla velmi nízko, se zvýšila.

Patrik do měsíce přestal mít noční běsy a začal spát celou noc. Přes den už nepobíhá a nevybíjí si zlost na všem, co mu přijde do cesty. Je i více komunikativní a veselý. Po půl roce ekzém téměř zmizel, místa, na kterých ještě zůstal, už ho tolik nesvědí. Postupně mu začínáme zařazovat více a více potravin do jídelníčku a i jeho trávení se zlepšuje. 

Jsme na cestě, která ještě nekončí, ale po letech bezvýchodné situace, je to pro nás neuvěřitelný úspěch a důkaz toho, že paleo strava je pro tělo přirozená a dokáže zlepšit či přímo vyléčit mnoho zdravotních potíží.

Jsem zastánce stravování na principech palea. Každý jsme však jiný, máme jiné potřeby a podmínky, proto je nutné přizpůsobit si životní styl tak, aby vyhovoval celé vaší rodině.

Ať už se rozhodnete pouze inspirovat nebo se pustíte do striktního dodržování palea, věřím, že pro vás bude můj blog místem kvalitních, ověřených informací z oblasti výživy a budete podle něj moct vařit své rodině jednoduchá, ale zároveň výživná jídla. 

P. S. Není náhoda, že teď čtete můj příběh. Něco vás na mé stránky přivedlo, a tak se nebojte PŘEVZÍT ZODPOVĚDNOST ZA ZDRAVÍ SVÝCH DĚTÍ (nikdo jiný to za vás neudělá) A BUĎTE OTEVŘENÍ ZMĚNÁM (i když to nebude vždy lehké).

Chcete vědět, jak by mělo vypadat OPRAVDOVÉ JÍDLO pro vaše dítě?

Stáhněte si zdarma e-book 7x o paleo stravě aneb Jak mít díky opravdovému jídlu zdravé děti