CO NEJÍST PŘI ATOPICKÉM EKZÉMU – JÍDELNÍČEK EKZEMATIKA

Máte vy nebo vaše dítě atopický ekzém? A dočetli jste se, co všechno nejíst při atopickém ekzému, takže to první, co jste začali dělat, je vyřazování potravin z jídelníčku?

Jenže co když je právě tohle ta největší chyba, kterou při uzdravování můžete udělat? Správně nastavený jídelníček ekzematika je totiž mnohem více o tom, co jíte, než o tom, co nejíte.

Eliminační dieta při atopickém ekzému má samozřejmě své místo, nesmí se ale zapomenout na to, že tělo potřebuje mnoho živin k tomu, aby mohlo správně fungovat. Pokud mu tyto živiny nedodáte, pak vás ani nejstriktnější dieta nikam neposune.

A co hůř, může vás zahnat doslova do kouta … budete mít na talíři pár potravin, stav ekzému se nijak výrazně nezlepší a budete se bát potraviny zařazovat zpět do jídelníčku, aby se to celé ještě více nezhoršilo.

Tento scénář vídám dnes a denně u svých nových klientů, a i proto jsem se rozhodla sepsat na toto téma článek.

Pojďme se tedy podívat na to, jaká eliminační dieta má smysl a na co si u ní dát pozor. Zároveň si ale řekneme, co rozhodně v jídelníčku ekzematika nesmí chybět k tomu, aby se mohl uzdravovat.

ELIMINAČNÍ DIETA U ATOPICKÉHO EKZÉMU

Eliminačních diet je velká spousta. Za tu základní se dá považovat jídelníček, ze kterého vyřadíte mléko a mléčné výrobky, lepek (včetně ovsa, který má velmi podobnou bílkovinu, jakou je lepek), cukr, sóju, průmyslově zpracované potraviny (kam patří i většina bezlepkového pečiva, které najdete v obchodech) a u dospělých ještě alkohol. Už na této verzi diety se dá u lehčích případů ekzému dosáhnout naprosto skvělých výsledků.

Důležité je dodržovat tuto dietu alespoň 6 týdnů, nejlépe 3 měsíce. Pokud navíc kojíte a řešíte ekzém u svého miminka, je důležité tuto dietu držet také.

Uvedené potraviny se nevyřazují primárně proto, že by na ně byla u daného člověka alergie nebo přecitlivělost (i když i to je časté), ale hlavně z toho důvodu, že to jsou jednak velmi těžko stravitelné látky pro organismus, které ho zatěžují, a za druhé podporují zánětlivost v těle.

My chceme naopak tělu pomoct, odlehčit mu, nechat ho nadýchnout se, aby mohlo začít regenerovat. Také proto jsou námitky: „Ale já mám celiakii vyloučenou a lepek mi nic nedělá“ nebo „mléko mi nikdy nevadilo“ v tomto kontextu irelevantní.

Samozřejmě pokud zároveň máte vytestovanou nějakou pravou alergickou reakci na jakoukoliv potravinu (protilátky IgE z krve testované zpravidla na alergologii nebo imunologii) je nutné tyto potraviny vyloučit také.

Jak takový jídelníček má vypadat se můžete naučit i v mém online kurzu vaření bez lepku a mléka>>

KDYŽ ZÁKLADNÍ ELIMINAČNÍ DIETA NESTAČÍ

Může se stát, že se ani na základní eliminační dietě stav nezlepší. Pokud jsou k ekzému přidružená nějaká další onemocnění (typicky autoimunitního rázu), jsou tam chronické trávicí potíže, nebo je zkrátka atopický ekzém záležitost desítek let a jeho forma závažnější, pak nastupují „těžší kalibry“.

Jde o terapeutické, striktní protokoly, z níž já osobně preferuji dietu AIP, tedy autoimunitní protokol. AIP není žádná legrace a rozhodně nedoporučuji se do ní pouštět sám jen se seznamy povolených a zakázaných potravin.

Je důležité umět postavit jídelníček tak, aby v něm nic nechybělo, a aby to tedy mělo nějaký smysl a nakonec výsledek. Musíte zkrátka umět vybalancovat eliminační fázi této diety s tou terapeutickou, v níž musí mít organismus všeho dost.

Jestliže vás tato dieta zaujala, více se o ní dočtete v mém e-booku ZDARMA>>

NA CO DÁVAT POZOR PŘI ELIMINAČNÍ DIETĚ U ATOPICKÉHO EKZÉMU

Nejdřív vyřadíte mléko, potom i lepek. Na to se dočtete, že jsou i další alergeny, které také mohou ekzém zhoršovat (a já je sem schválně nenapíšu, protože reagovat můžete v podstatě na cokoliv). Do toho se dostanete k informaci o histaminu, takže si stáhnete i seznamy nízkohistaminové diety, a začnete uvažovat, jak tohle všechno skloubit dohromady, abyste nezůstali jen na suché rýži.

Pokud jste se dostali až do téhle fáze, doporučuji se poradit s odborníkem, který vyhodnotí, jaký typ stravování je vzhledem k vašemu stavu nebo stavu vašeho dítěte, nejvhodnější. Ne každému sedne striktní dieta, ne u každého je nutná.

Někdy se zjistí, že je mnohem víc potřeba zacílit jinam, než se donekonečna pitvat v alergenech, protože těch oblastí k řešení je celá řada, jak jsem upozorňovala v článku Atopický ekzém u dětí – vyřešte 6 oblastí na cestě k uzdravení>>.

Nabízím i osobní individuální péči, pokud už týdny a měsíce přešlapujete na místě, na kterém vám není dobře, a nedokážete se nikam posunout. Ve své praxi pracuji i s cíleným doporučením doplňků stravy a bylin, které uzdravování dokáže zásadně urychlit.

CO JÍST PŘI ATOPICKÉM EKZÉMU

Všichni neustále hledají, co vadí, co v jídelníčku způsobuje zhoršování atopického ekzému. Zároveň si ale často neuvědomují, že i kdyby přestali jíst téměř vše, tak dokud tělo nebude mít dost materiálu ke své opravě, zdravotní stav se trvale nezlepší. Možná na chvíli ustoupí nejhorší fáze, ale v případě dalších zátěžových situací pro organismus (růst zoubků, očkování, infekce, puberta, těhotenství, kojení, stresové situace) se opět projeví v plné síle.

Ekzém je chronické onemocnění, které má ve většině případů svůj genetický podklad, zároveň je to ale také signál organismu, taková kontrolka, která vám ukazuje, že je tělo v nerovnováze.

To, že máte genetické predispozice k atopickému ekzému, ještě neznamená, že jím také musíte trpět. Příčina toho, že se nyní ekzém objevil, může být ve více oblastech, ale společným jmenovatelem bývá NEDOSTATEK.

Ať už jde o potíže s přestimulovaným imunitním systémem a s tím nabalenými problémy s alergiemi nebo potravinovými přecitlivělostmi, o špatné trávení, a tím pádem velmi často patologicky nastavenou mikrobiotu ve střevech, nebo nedostatečnou jaterní detoxikaci, vždy si za tím můžeme představit stav, kdy organismus nemá dostatečné živiny k tomu, aby metabolismus, tedy veškeré chemické děje v organismu, probíhaly funkčně a správně.

Roli může hrát i nedostatek kvalitního spánku, netoxického prostředí nebo nedostatek uspokojujících a nestresujících vztahů.

JÍDELNÍČEK EKZEMATIKA – CO BY V NĚM NEMĚLO CHYBĚT

Cílem u řešení atopické pokožky je snížení míry zánětu v celém organismu a podpora regenerace kožních buněk. S tímto ohledem jsem vybrala 5 látek,  které by měly být zastoupeny v potravinách, které máte pravidelně a v dostatečné míře v jídelníčku.

Vitamín D

Nedostatek vitamínu D je doslova epidemická záležitost. Uvádí se, že až 70 % lidí má nedostatečnou hladinu této zásadní látky, která je spíše hormonem než vitamínem. V mé praxi (s ohledem na to, že pracuji s dospělými a dětmi s chronickými potížemi) se výjimečně setkávám s tím, že má někdo na začátku naší spolupráce adekvátní hladinu.

Vitamín D je životně důležitá látka, která mimo jiné reguluje buněčný růst, včetně buněk, které tvoří kůži, a zároveň má zásadní vliv i správnou funkci imunitního systému.

Pro lidi s atopickým ekzémem je naprosto nutné mít dostatek tohoto vitamínu. To, že jste v létě na sluníčku a v zimě suplementujete preventivní dávku, ještě vůbec nemusí znamenat, že nejste celoročně v deficitu.

To, jak metabolizujete vitamín D, je závislé i na genetickém nastavení, které většina lidí netuší.

Je proto vhodné si jeho hladinu testovat. Dnes už je to jednoduché a uživatelsky velmi přívětivé. První možností je klasický odběr krve (například v laboratořích Unilabs jako samoplátce nebo požádat svého pediatra či obvodního lékaře).

Druhou možností je samotest z kapky krve, což je vhodné zejména u dětí, které psychicky špatně snášejí krevní odběry.

Ideální hladina 25-OH-vitamínu D v krvi je kolem 150 nmol/l. Rozhodně by se měl pohybovat nad hranicí 100 nmol/l. Norma západní medicíny (nad 75 nmol/l) je nedostačující pro správné fungování organismu.

Tento vitamín získáváme převážně ze slunečního záření (z potravy se dá získat velmi omezeně, nejvíce je ho v tučných rybách – losos, tuňák, makrela, žloutcích nebo játrech), takže je nezbytně nutné vystavovat svou kůži (bez opalovacích krémů) dostatečnému množství slunečního záření od dubna do září v našich zeměpisných šířkách, kdy se díky UVB záření může vitamín D v kůži začít tvořit.

Nemusíte být nechránění po celou dobu, co jste venku, k dostatečné dávce stačí 15-30 minut mezi 10. a 15. hodinou odpolední, u citlivějších světlejších typů stačí kratší expozice.

Ideálním řešením po zjištění nedostatečné hladiny je suplementace kvalitními doplňky stravy. Pro děti do 1 roku pouze samotným vitamínem D3, u starších dětí a dospělých pak v kombinaci s vitamínem K2.

Vitamín A

Dalším vitamínem pro tvorbu a regeneraci kožních buněk je vitamín A. Jeho nedostatek je spojován s extrémní suchostí pokožky a zároveň je to látka, která dokáže bojovat proti zánětům, a to jsou přesně ty tři věci, které potřebujete u ekzematické kůže řešit.

Vitamín A najdete v živočišných potravinách, jako jsou játra, žloutky, maso nebo ryby, ale jeho prekurzor (látku, z které se dokáže v těle vytvořit) – betakaroten – získáváme i z rostlinných zdrojů. Najdeme ho ve žlutě, oranžově nebo červeně zbarvené zelenině a ovoci (mrkvi, paprikách, meruňkách), ale také v tmavozeleně zbarvené zelenině (špenát, brokolice, kapusta).

Při suplementaci doplňky stravy rozhodně doporučuji poradit se se svým lékařem nebo terapeutem, protože vitamín A se ukládá v játrech a lze se jím předávkovat (stejně jako vitamínem D).

Vitamín C

Vitamín C zde zmiňuji zejména pro jeho zásadní úlohu při tvorbě kolagenu, což je bílkovina, která tvoří většinu naší kůže. Zároveň je vitamín C důležitá antioxidační látka, díky které jsou chráněné naše buňky před oxidačním stresem a v neposlední řadě má velký vliv na správnou funkci imunity (což je u ekzematiků oblast, které se při řešení ekzému nelze vyhnout).

Na vitamín C jsou bohaté šípky, červená paprika, brokolice, rakytník, aronie, bobulovité ovoce, citrusy, ale i kapusta, špenát nebo kvašené zelí (což je skvělý zdroj hlavně v zimě, kdy není tolik zeleniny a ovoce).

Vitamín C také můžete získávat i z brambor, ale musíte vědět, jak je správně připravit. Vaření brambor ve slupce, které vložíte už do horké vody, vám zachová až 68 % vitaminu C, oproti bramborám oloupaným, nakrájeným a vloženým do studené vody, kde je zachování jen 44 %.

Suplementace přírodními formami (nejčastěji ve formě prášku) je také dobrý způsob, jak navýšit vitamín C v jídelníčku. Na výběr máte acerolu, camu-camu, acai nebo různé berry power mixy.

Můžete se také rozhodnout pro suplementaci přímo jen vitamínu C, kdy doporučuji spíše lipozomální formy (vstřebá se tak mnohem více účinné látky), ale dejte si u těchto produktů pozor na nevhodné přídatné látky, zejména u produktů pro děti.

Zinek

Z minerálů je jasným favoritem pro zdraví kůže zinek. Nejen, že bez jeho dostatku nefunguje metabolismus vitamínu A, o kterém jsem psala výše, ale je důležitý ještě z dalších úhlu pohledu.

V souvislosti s ekzémy je prospěšný v tom, že inhibuje produkci zánětlivých látek a také pomáhá stabilizovat žírné buňky, což jsou buňky, které jsou zodpovědné za vzplanutí zánětlivé reakce (vyplavuje se z nich histamin), která ekzém zhoršuje.

V souvislosti s ekzémy a dalšími kožními onemocněními se zinek stále zkoumá, ale některé výsledky ze studií ukazují, že adekvátní hladina zinku v organismu je zásadní pro to, aby se ekzém udržel na uzdě, a velký vliv může mít i na svědivost kůže.

Zinek se nikde v těle neukládá do zásoby, takže je důležité ho přijímat v dostatečném množství v potravě. Ideálním zdrojem jsou živočišné potraviny. Nejlepším zdrojem jsou ústřice, což je pro nás Středoevropany dost exotická potravina, ale najdeme ho i v jiném druhu masa (drůbeži i červeném mase).

U rostlinných zdrojů (luštěniny, obiloviny, ořechy, semena) zinku je potřeba se vypořádat s antinutričními látkami (zejména kyselinou fytovou), které na sebe minerály (a tudíž i zinek) váží a poté se bez užitku vyloučí z těla ven.

Předejít se tomu dá správnou přípravou, kdy se tyto suroviny předem namáčí (buď do roztoků se solí nebo do kyselých roztoků s jablečným octem) a teprve poté tepelně upravují.

Suplementace zinkem patří do rukou lékaře nebo terapeuta, který zhodnotí váš zdravotní stav. Dlouhodobým užíváním si totiž můžete zároveň rozhodit poměry mezi zinkem a mědí, což je minerál, který nás mimo jiné chrání před infekcemi.

Omega 3 mastné kyseliny

Posledními jmenovanými živinami nebude ani vitamín, ani minerál, ale součást makroživin, konkrétně tuků. Omega-3 mastné kyseliny snižují zánětlivou reakci organismu, což je při řešení atopického ekzému velmi důležité.

Jsou tři nejvýznamnější druhy těchto kyselin: ALA, EPA a DHA. Typ ALA se běžně vyskytuje v rostlinných olejích, ale jeho konverze v těle na užitečnější formy EPA a DHA je velice nízká (některé zdroje uvádí pouze 5 %, maximálně je to pak 15 % s tím, že u dětí je tato konverze téměř nulová).

Mnohem lepší je získávat přímo EPA a DHA z živočišných zdrojů, zejména z divokých, tučných ryb (etickou a enviromentální stránku lovu a chovu ryb zde nerozebírám), masa a vajec od zvířat chovaných volně.

Jako náhrada těchto přirozených zdrojů mohou být doplňky stravy. Zásadní je, aby to byly kvalitní doplňky, což znamená, že nebudou zoxidované (procesem výroby už znehodnocené a neplnící tu funkci, kvůli které si je kupujete), což se velmi těžko spotřebiteli odhaduje. Nechci být přehnaně pesimistická, ale 99 % produktů sehnatelných v klasických lékárnách, bude z mého pohledu pravděpodobně nekvalitních.

Rozhodně se tedy vyplatí investovat do něčeho, co vám zdraví zlepší, nikoliv do toho, co vás zdravotně ještě více poškodí. V tomto případě tak platí, že raději vůbec žádný doplněk stravy než nekvalitní.

Máte možnosti: rybí olej/olej z tresčích jater, olej z krillu nebo olej extrahovaný z mořských řas (který je vhodný i pro alergiky na ryby). U oleje z krillu je zároveň i antioxidační látka zvaná astaxanthin, která může bránit už zmiňované oxidaci.

U oleje extrahovaného z mořských řas se zase můžete spíše vyhnout tomu, že zde budou toxické látky z ryb (protože v některých olejích vzhledem k znečištění moří se mohou toxické látky vyskytovat).

Pokud byste si chtěli nechat otestovat profil mastných kyselin ve vašich buňkách, udělejte si analýzu, ze které zjistíte jednak množství EPA a DHA v krvi, tak i poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin.

Získáte informace, jak (ne)správně je nastavená vaše strava a jak pro nebo protizánětlivé prostředí máte ve svém těle. Budete tak mít odrazový můstek k tomu, jak hodně musíte změnit svůj jídelníček, abyste ekzém, který je přímo vyvolávaný chronickým zánětem, dostali pod kontrolu.

ZÁVĚR

Věřím, že jste díky tomuto článku získali vodítko k tomu, jak se v případě atopického ekzému postavit ke svému jídelníčku a kde je prostor pro zlepšení. Existuje samozřejmě mnoho dalších látek, které toto komplexní onemocnění ovlivňují, ale v základu musíte mít vyřešený dostatek všech výše uvedených látek. Bez toho se ke zdravé, hladké pokožce bez svědění neposunete.

Držím vám palce ve vašem snažení, a pokud byste potřebovali průvodkyni na vaší cestě za uzdravením, nabízím vám své služby>>