Ano, nebo ne? Otázky jsou ale na stole dvě – jsou/nejsou Vánoce svátky obžerství a měly by být/neměly by být svátky obžerství?
A. Jsou a měly by být.
B. Jsou a neměly by být.
C. Nejsou a měly by být.
D. Nejsou a neměly by být.
Dnešní mini článek je jen takovým zamyšlením nad tím, v jaké žijeme realitě.
Začíná to již adventními kalendáři, kdy se děti denně ládují pseudočokoládou a mají tak pocukrovaný celý prosinec. Do toho pak přijde Mikuláš se svými nezbytnými „čerty a mikuláši“ v nablýskaných pozlátkách.
Celý prosinec se horečně peče cukroví a cukr a bílá mouka teče proudem. Před svátky přetékají nákupní košíky vším, co lidem přijde pod ruku (a když je to v akci, tím líp). Úderem 24. prosince se zase celá ta kvanta cukroví musí sníst, aby se nezkazila, a hlavně, aby se nevyhodila, když už to dalo tolik práce.
Další dny se hoduje a hoduje a hoduje a třešničkou na dortu bývají silvestrovské oslavy plné ultra zpracovaných výrobků ve formě brambůrek, tyčinek a samozřejmě nesmí chybět obložené chlebíčky (většinou z těch nejhorších surovin, samosebou).
Čest výjimkám.
Aby bylo jasno, nekritizuji tradice pečení cukroví, oslavy u rodinného stolu ani oslavy konce roku. Kritizuji potraviny, s kterými se tyto události odehrávají. Oslavy tohoto svátku a hlavně naše těla si nezaslouží všechny tyhle „dobroty”. Vlastně se dá říci, že oslavujeme tak, že si zároveň ničíme své zdraví. Dobrovolně.
Moje odpověď na otázky z úvodu tedy zní: v dnešní době jsou a neměly by být.
Mám pocit, že tady nejde o jídlo. Jde o to, že dnešní společnosti chybí přesah, a tak místo plnění mysli, plní své pupky. Vánoce se pro spoustu lidí stávají časem, kdy se mohou trochu nadechnout a vystoupit z každodenního stresu, ale najednou zažívají prázdno, které není čím vyplnit. Nebo ano – tím, co je na stole.
Navíc je většině jedno, čím to bude. Je otřepanou frází, že o své auto se staráme lépe, než o své vlastní tělo, které se zejména v období Vánoc stává popelnicí, která pojme vše. (A pak se hubne do plavek, že?)
Nejhorší na tom je, že to všechno vidí naše děti, které se nejvíce učí nápodobou. Vidí, že Vánoce jsou o tom, co nejvíce si dopřát a je jedno čím. Vidí, že přežrat se o vánočních svátcích je normální a že je to vlastně hlavní a nejdůležitější náplň konce roku.
Možná námitka – je to jednou za rok, tak proč to řešit … Protože jde o to, proč vůbec jíst něco, co s jídlem nemá nic společného. Je to prostě otázka vkusu, všechno, čím se v životě obklopujeme, nás ovlivňuje, jídlo nevyjímaje.
Přemýšlíte, co dobrého si letos přichystáte na vánoční stůl?
Trápíte se vy nebo vaše děti s nějakým chronickým onemocněním?
Díky tomuto e-booku zjistíte, že jídlem se dá léčit. Dozvíte se o terapeutické dietě AIP, která dokáže restartovat organismus a spustit jeho samouzdravovací schopnosti.