2 MOŘE NA JEDNOM MÍSTĚ – ŠPANĚLSKÁ LA MANGA

Následující řádky budou o místě, kde jsem se svou rodinou strávila celý letošní červenec. Myslím, že tohle místo ve Španělsku není pro většinu Čechů tak známé (Čechy jsem za celých 30 dní viděla asi 4) a je to škoda. Velká škoda.

Nebude to cestopis nebo podrobně vypsaný návod na to, jak tam dojet, kde se ubytovat, atd. Berte to jako prázdninový tip a popis mých osobních zkušeností. Takové letní čtení, které nebude o jídle, i když s životním stylem to má hodně společného, protože udělat si čas na dovolenou, čas na prožívání jen tady a teď, je z hlediska zdraví neméně důležité.

Musím se přiznat, že jsem vlastně ve své podstatě cestovatelský barbar. Nemám vysněná místa, kam bych se chtěla podívat, všechny naše cesty po Čechách i do zahraničí vymýšlí a plánuje můj muž (tímto mu za to děkuju) a ani si nikdy dopředu většinou nehledám, kam to vlastně jedu.

Líbí se mi většinou všude a od mé cesty na Zakarpatskou Ukrajinu před deseti lety mám stále na mysli trefná slova jednoho mého spolucestujícího: Zážitky nemusí být pozitivní, důležité je, aby byly intenzivní.

La Manga a Mar Menor

Asi už jste zvědaví, kam že jsme se to letos vypravili. Letovisko La Manga, v překladu rukáv, se nachází ve španělské oblasti Murcie na pobřeží Costa Cálida (v překladu Teplé pobřeží). Je to úžina cca 20 kilometrů dlouhá a odděluje od sebe lagunu Mar Menor (Menší moře) a Středozemní moře. V některých místech je tak úzká, že je mezi plážemi moří místo jen na silnici.

2 moře na jednom místě

Odpočívat, plavat a hrát si s dětmi můžete na klidném pobřeží laguny Mar Menor, která má v sobě vetší množství soli a minerálů než kterékoliv jiné moře v Evropě a je přirovnávána k Mrtvému moři. Navíc je tato 170 km² velká laguna (pro představu asi jako 34 rybníků Rožmberků) velmi mělká, takže teplota vody zde dosahuje vysokých teplot (my měli 32 stupňů a kdoví, jak je to v srpnu).

Pro srovnání: tenhle článek píšu z Costa del Sol (Slunečného pobřeží) v Andalusii, kde teď máme teplotu moře 18 stupňů.

Když vás cáchání na břehu obrovské teplé vany :-) přestane bavit, můžete přejít silnici a zaskákat si ve vlnách Středozemního moře, které je stejně jako Mar Menor křišťálově čisté, a pak si lehnout do bělostného písku.

Celou dobu našeho pobytu v La Manze pofukoval větřík a bylo kolem 30 stupňů ve stínu. U Středozemního moře bylo některé dny doslova větrno a teplota moře mohla být kolem 27 stupňů, takže ani na španělském Teplém pobřeží nemáte pocit, že se uvaříte ve vlastní šťávě.

Většina turistů jsou Španělé (tipla bych si tak 95 na 5) a s angličtinou jsme tady moc nepochodili, takže jsem naplno využila svoji znalost 5 španělských slovíček. Přesto jsme se všude dokázali bez problémů domluvit a číšníci se usmívali a mrkali i na kluky, což se vám v Čechách stane minimálně.

Cesta do La Mangy

Díky cestování autem jsme si mohli udělat jasnou představu o tom, jak hornatá a krásná země Španělsko je. To si spousta lidí při pouhém pohledu na mapu tolik neuvědomí (já teda vůbec).

Jasně že ujet 2300 km do La Mangy s malými dětmi nebyla legrace a samozřejmě první otázka kdy už tam budem padla ještě před Plzní, ale nakonec to vůbec nebylo tak hrozné, jak jsem se obávala. Cestovali jsme dva dny s tím, že jsme měli zastávku na odpoledne a celou noc v Tarragoně, která je pod Barcelonou.

Ubytování přes Airbnb

Zcela náhodou Tomáš přes airbnb.cz vybral to nejlepší možné místo k ubytování – na 13. kilometru úžiny La Manga, kde byly kromě víkendů obě pláže (jak u Mar Menor, tak u Středozemního moře) v podstatě poloprázdné. Navíc to bylo blízko promenády k přístavu s restauracemi, odkud se dal sledovat nádherný západ slunce nad Mar Menor.

Pokud byste hledali ubytování, tak rozhodně doporučuju najít si něco od 9. kilometru dál, protože na začátku La Mangy je úžina širší a je tam i více ubytovacích komplexů (a tím pádem více lidí a plnější pláž).

Velmi jsem se obávala narvaných pláží, protože jestli něco nemám ráda, pak je to cizí noha na mé hlavě. Tohle se naštěstí nepotvrdilo. Tím, že jsou pláže tak velké a úžina tak úzká a nevejde se sem moc ubytovacích komplexů, je tu dostatek prostoru pro všechny – jak pro ty, co se rádi druží, tak pro samotářské tipy. ;-)

Co všechno jsme viděli a zažili

Regionální park Calblanque

Měli jsme s sebou kola. Ano, brát si do horkého Španělska kola byla trochu troufalost, ale vyplatila se. Po celé délce La Mangy je stezka pro cyklisty a my se tak na různé pláže přesouvali na kole. Vyrazili jsme i na překrásné pláže do regionálního parku Calblanque, který je kousíček za La Mangou a kde je lidí na plážích ještě méně než v La Manze, zvláště pokud si přivstanete.

Léčivá bahna v San Pedro del Pinatar

Mar Menor je vyhlášené místo nejen svou slanou vodou, ale také léčivými bahny. Ty pravé se nachází na druhé straně laguny (my jsme to tam měli autem asi 60 km) poblíž městečka San Pedro del Pinatar. Tato oblast je považována za největší přírodní bahenní lázně v Evropě a lidé s různými onemocněními (lupénka, ekzém, onemocnění pohybového aparátu, hojení ran a zlomenin) se tam jezdí mazat (a léčit) bahnem.

Toto místo jsme navštívili třikrát. Tomáš se mazal bahnem, já ležela v neuvěřitelně slané vodě a kluci se na nás dívali a odmítali se toho účastnit. Mar Menor nejde objet kolem dokola, ale obě části jsou velmi blízko u sebe, takže když dojedete/dojdete na konec právě ze strany, kde jsou bahna, vidíte velmi blízko i konec úžiny La Manga. My jsme navíc cestou potkali i velké kolonie plameňáků, což byl tedy opravdu silný zážitek.

Co se týká bahen, tak je často uváděno, že jsou i na straně, kde je La Manga, u Jeleního ostrova. Nejsou. Na Jelení ostrov jsme se přebrodili s klukama na zádech asi 500 metrů mořem v nejmělčím místě a našli jen něco, co se velmi vzdáleně podobalo těm pravým bahnům z druhé strany laguny.

Cartagena

Cartagena je krásné přístavní město cca 40 km od La Mangy a byli jsme v něm hned dvakrát (jednou přes den a jednou večer, kdy jsme zrovna náhodou zastihli i hudební festival konaný v přístavu). Okouzlila nás hlavně svou pravou španělskou atmosférou, což je dáno asi i tím, že to není úplně typický cíl zahraničních turistů (Tomáš se tam nejspíš odstěhuje. :-) )

Pokud máte malé děti, určitě s nimi vyražte i na pevnost Batería de Castillitos (cca 30 km od Cartageny), kde jsou dvě obrovská zakonzervovaná děla. Pevnost byla stavěna ve 20. století, ale je stylizována do podoby středověkého hradu. Teď je to taková opuštěná místní rarita, ke které se dostanete po horské a hrozivě vypadající úzké silničce, ze které jsou nádherné výhledy jak na moře, tak do vnitrozemí.

Sportovní klub La Manga

Kromě plavání, tenisu a fotbalu jen tak pro radost jsme Patrikovi zaplatili i týdenní fotbalový kemp FC Chelsea, který organizoval La Manga Club. Tento klub přes léto pořádá tréninkové kempy v různých sportech (fotbal, tenis, ragby, golf, kriket) pro dospělé i děti, takže je možné se do nich přihlásit a naučit se něco nového. ;-)

Přihlásit Patrika do fotbalového kempu od nás bylo trochu troufalé vzhledem k tomu, že se ocitl mezi dětmi o dva roky staršími, o hlavu většími a hlavně neuměl ani slovo anglicky (teď už jich pár umí :-), přičemž celý kemp probíhal pod vedením anglických trenérů a téměř všichni kluci byli Angličani.

Trénink se konal každý den dvě hodiny a úroveň byla docela dobrá, přestože se tam sešli i kluci, kteří fotbal začínají teprve hrát. Patrik z toho byl nadšený a přineslo to i jedno obrovské plus – jeho vnitřní motivaci začít se učit anglicky. :-)

Moje „špatná” pracovní morálka

Do Španělska jsem vyrážela s plným To-Do listem a můj plán byl jasný – půlku dne pracovat, půlku dne odpočívat a poznávat krásy La Mangy a okolní oblasti. Ovšem moje hlava hned po příjezdu přehodila do režimu off a odmítala se na tomto plánu podílet. A já jsem se jí nakonec musela chtě nechtě podvolit (jak taky chcete pracovat s prázdnou hlavou, že?)

Nabitý To-Do list jsem musela uklidit do kufru, oznámit okurkovou sezónu na sociálních sítích, vypnout počítač a většinu času prostě jen tak BÝT, užívat sluníčka a moře a sem tam něco uvařit (protože kluci se začali živit převážně jen ovocem a čerstvou zeleninou).

Po pár dnech se mi tohle rozhodnutí vrátilo v podobě nových nápadů, konečného vyřešení pracovních otázek, na kterými jsem přemýšlela několik měsíců, a hlavně pocitu vděčnosti a velké spokojenosti s tím, jak žiju svůj život.

Není to idylický život z časopisu s dokonalou domácností, neustále skvěle naladěnými dětmi (které navíc sní veškeré zdravé pochutiny, které jim naservíruju) a za všech okolností perfektním partnerským vztahem.

Je to ale život čím dál svobodnější a čím dál méně ovlivněný tím, co si o nás pomyslí lidi (a že tedy divní jsme dost už jen tím, jak jíme). Navíc vůbec nemám pocit, že by za cokoliv negativního v mém životě mohl někdo jiný, protože si za všechno můžu jen já sama a jen já sama to můžu změnit, když se mi to nelíbí.

Všem doporučuju si tímto způsobem alespoň na chvilku vyprázdnit hlavu a začít sledovat své myšlenky, plány a jestli žiju tak, jak žít chci. Protože můžete jíst superzdravě, každý den cvičit a mít všelijaké sledovače na dobrý spánek nebo dostatek pohybu, ale pokud nebudete žít v souladu s tím, jak žít chcete, tak zdraví a spokojení stejně nikdy nebudete.