VYHRANÝ BOJ S ATOPICKÝM EKZÉMEM

S Janou Šimůnkovou spolupracujeme už téměř rok. Snažíme se stravou a dalšími opatřeními jejího malého čtyřletého synka Filipa podpořit tak, aby se z jeho původních problémů – atopický ekzém, alergické reakce na potraviny a trávicí potíže (bolesti, nadýmání, špatná stolice, reflux) – stala minulost.

Konzultace probíhaly po celý rok 2020 a během této doby se nám podařilo Filipův stav velmi zlepšit.

Tento rozhovor není o zázraku, ale o neskutečné vytrvalosti a vůli ženy, která se rozhodla, že v tom své malé, nemocné dítě nenechá. Toto nastavení spojuje všechny mé klientky, které řeší chronické zdravotní problémy svých dětí, ať už jde o ekzémy, alergie, refluxy, trávicí potíže, nebo už bohužel i rozjetá autoimunitní onemocnění.

Pamatuji se, že když jsem stejné potíže řešila u svého syna já, jeden lékař alternativní medicíny mi řekl, že to dokážu, protože takovéto matky jsou jako lvice – nikdy to nevzdají a bojují o zdraví toho nejcennějšího, co mají, do posledního dechu.

Jano, s jakým zdravotním problémem jste se na mě obrátila?

Můj syn Filip měl rozsáhlý atopický ekzém, bolesti a nafouklé břicho, reflux.

Co vše už máte za sebou, jak jste to léčili?

Naše cesta je velmi trnitá. Před narozením Filipa jsem u sporáku stala jednou za týden,  teď je to několikahodinový proces každý den.

Prošli jsme si dvouletým peklem. Odmítla  jsem krémy, kortikoidy, začala se vzdělávat v alternativním přístupu, najeli jsme na „netoxickou“ domácnost.

Řešila jsem Filipův stále se zhoršující stav s konzultanty na GAPS dietu, ze „Světa Non Toxic“, ale nikdo si na mě neudělal čas, který synův stav a má psychika potřebovala. A i když mě konzultace stály hodně peněz a energie, výsledky se nedostavily.

Stále jsme jen vyřazovali potraviny, nic nepřidávali, Filipovi bylo hůř a hůř. V lednu 2020 jsme najeli na velice přísnou GAPS dietu. Určitě nás posunula malinko dopředu, ale měla jsem doma velice nešťastné dítě bez energie, které stále brečelo. Bylo to utrpení pro nás oba. Já už jsem vývar nemohla ani cítit (pozn. vývar je základní součástí úvodní GAPS diety).

V době, kdy jsem narazila na vaše jméno a stránky, jsem na tom byla psychicky opravdu špatně. Pamatuji si, že jsem vás na první konzultaci upozorňovala, že nehledám někoho, kdo mi bude říkat, co dělám špatně, ale někoho, kdo mi pomůže dát syna, a v podstatě i mě, dohromady.

Od prvního dne jste trvala na tom, že musíme přidat do jídelníčku Filipa potraviny. To pro mě po tom neustálém vyřazování byla krásná zpráva.

Samozřejmě, že se Filip nevyléčil během týdne, ale pod vaším vedením se nám podařilo po dvou letech hledání konečně zjistit, co mu skutečně vadí a co jeho tělo zatím nedokáže snést (překvapivě to v té době byly probiotika a strava založená na převaze tuků).

Pracovala jste s námi podle našich potřeb a dnes, po téměř roce spolupráce, se Filipův jídelníček ohromně rozrostl. Ekzém ustoupil, i když si stále musíme hlídat, po čem se objevuje, co mu nesedí. Na čas jsme se také museli vrátit i k omezenějšímu jídelníčku, aby se jeho stav opět stabilizoval.

Je to neustálé vyvažování toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit mít ve stravě v naší současné situaci.

Co je podle vás nejdůležitější udělat v tak náročné životní situaci jako je nemoc vlastního dítěte? Jak se k tomu postavit?

Kdybych mohla poradit svému mladšímu já, už bych neposlouchala doktory, kteří nám tvrdili, že je vše v pořádku a že to nemám řešit. Že to samo odejde. Houby!

Kdybych synův stav začala řešit o půl roku dříve, nikdy bychom se do takovéto krajní situace nedostali.

Velice důležité je také mít ucho někoho, kdo vás poslouchá a může nasměrovat, když to nezvládáte. Mně trvalo zbytečně dlouho najít někoho, kdo nám opravdu pomohl.

Proč jste se vydala cestou léčby stravou?

Protože svého syna chci vyléčit. S léky a mastičkami jen maskujete problém.

Jaké jsou výsledky?

Výsledky jsou dobré, nechci to zakřiknout. Po zařazení vajíček se nám úplně změnil život. Oslavila jsem to sama se sebou sklenkou bublinek. :-) Vím ale, že máme před sebou ještě dlouhou cestu.

Jak náročná je tato cesta?

Je to neskutečně náročné, když se v tom plácáte sami. Už na to snad ani nechci myslet. Hlavně, když vám okolí říká, že se pro syna moc obětujete, že by potřeboval psychiatra, protože je to všechno jen v jeho hlavně, a podobné řeči.

Nálepce eko, bio matka už se jen směju. Filip to zvládá neskutečně dobře. Samozřejmě jsou kolem něj všechna lákadla v podobě bonbónů, čokolád a všeho, čím se dnešní děti cpou, ale po vysvětlení, že je to takové nebo makové už sám i zhodnotí, že si dá něco svého.

Co byste vzkázala ostatním rodičům, kteří mají chronicky nemocné děti?

Bojovat! Stravou se dá vyřešit ohromně moc. Najít si svou cestu a vydržet. Každé porušení vás stojí týdny a týdny navíc.

Děkuji, Jano, za sdílení zkušeností a názorů, určitě to mnoha dalším rodičům dodá naději, že vždycky je možnost posunout se vpřed.

Na cestu za zdravím vašich dětí nebo vás samotných se můžeme vydat spolu. Kontaktujte mě přes tuto stránku a podíváme se, co by se dalo ve vašem případě dělat, abyste se mohli posunout do radostnějšího místa, než ve kterém jste teď.

Více o mých službách najdete zde >>