PRVNÍ PŘÍKRMY – KDY, CO A JAK

Hned v úvodu tohoto článku bych ráda podotkla, že neexistují univerzální rady na to, co, kdy a jak má vaše miminko začít jíst. Jsou určitá obecná doporučení, která se ale v posledních letech velmi přehodnocují a odborníci se přou jak o čas zahájení prvních příkrmů, tak o to, co by mělo být první vhodnou pevnou potravou.

Do toho, co kojenci dostávají od svých rodičů k jídlu velkou měrou zasahují i průmysloví výrobci potravin, kteří ústy pediatrů doporučují z drtivé většiny naprosto nevhodné potraviny pro citlivý a nezralý trávicí trakt dětí.

To, co je bez debat, je potřeba výlučného kojení minimálně po dobu prvních 6 měsíců. I v dalších měsících dítěte by hlavní příjem energie a živin měl pocházet z mateřského mléka.

První příkrmy jsou pouze seznamováním dítěte s pevnou potravou a nemělo by se v žádném případě jet podle nějakých tabulek. Důležitý je vývoj a růst dítěte, ne to, jestli v osmi měsících sní 3x denně talíř jídla.

Mějte trpělivost

Zásadní ingrediencí pro úspěšné seznamování miminka s jídlem, je vaše trpělivost. Ne všechno je zpočátku tak růžové …

Půl hodiny s láskou připravujete příkrm, dítě posadíte do židličky, uvážete bryndák a těšíte se, jak si ten váš malý rarášek pochutná. Namísto toho si ale vezme jednu lžičku a o víc nestojí. Nebo další (vypečenější) varianta – jídlo ochotně do pusinky bere, ale vzápětí je máte zpět na svém triku nebo obličeji. :-) Tomu se říká zkouška rodičovské trpělivosti.

Pro dítě je jídlo hra a prostor pro zkoumání nového (jako ostatně všechno). Nevnímá to jako něco, co je nutné udělat (protože je 12 hodin a čas oběda) a často ani zpočátku neví, co ta máma po něm chce.

Doteď jedlo u ní v náručí, přitulené k prsu a teď najednou sedí přikurtované v sedačce a je mu do pusinky strkáno něco, co vůbec nechutná tak dobře jako maminčino mléko.

Respektujte proto potřeby a stupeň vývoje dítěte. Některé děti se sápou na jídlo svých rodičů už okolo 5. měsíce, jiné nejsou ani po roce ochotny vzdát se toho nejlepšího, co jim maminka může nabídnout – mateřského mléka. :-)

Další věcí je nezvyklá chuť potravin a některé studie uvádí, že až po desátém ochutnání si dítě na potravinu zvykne.

Je důležité poznamenat, že v mateřském mléce je všeho dost a pro kojence je vždycky lepší porce mateřského mléka než jakákoliv jiná potravina, byť sebezdravější. Takže žádnou paniku, pokud vaše miminko nejí jako sousedovic Anička. Prostě k tomu ještě nedozrálo.

S čím začít

Na blogu lékařky Sarah Ballantyne se v článku věnovaném prvním příkrmům můžete dočíst:

Své dítě dítě zcela určitě můžete začít krmit potravinami preferovanými na paleo stravě, vhodně vařenými (pokud je třeba), rozmačkanými nebo ve formě pyré.

Není žádný přesvědčivý důvod, proč byste měli představovat dítěti obilniny, protože existují mnohem více výživné, lehce stravitelné potraviny, které nedráždí citlivý trávicí trakt vašeho dítěte.

Doporučuju začínat různými druhy zeleniny (dýně, batáty, mrkev, cuketa, brokolice, brambory, …), jak je u nás běžné. Poté přidejte i maso (cca tři týdny od začátku příkrmování), dobře uvařené a rozmixované (krůtí, kuřecí, hovězí, vepřové, králičí, játra v bio kvalitě).

Výsledné jídlo můžete naředit buď mateřským mlékem, nebo vývarem z masa.

Vařte jednoduše, začínejte s jedním druhem, postupně přidávejte další a hlavně se nesnažte vytvářet překombinovaná jídla. Kojenecký jazýček je citlivý a to, co nám dospělým připadá fádní, může být pro dítě naopak velmi chutné.

Ovoce vhodné na začátek je avokádo a banán (recept na banánovo-avokádový pudink najdete tady>>).

Ovoce se slupkou (jablka, hrušky, švestky, meruňky) je lepší oloupat a krátce povařit, aby bylo lépe stravitelné.

Vhodnou potravinou pro kojence je žloutek, který obsahuje obrovské množství prospěšných látek.

Vejce vařte cca 5 minut, poté ho oloupejte, vyjměte žloutek a rozmačkejte. Můžete ho také zavařit do polévky nebo do zeleninové směsi. Žloutek by měl být měkký, nikoliv tekutý.

Není tolik důležité, jakou zeleninu vaše dítě ochutná první, zda mrkev nebo cuketu. Je dobré řídit se aktuální sezónou a v létě představit první cuketu, na podzim dýni a v zimě třeba mrkev.

Ke každému jídlu je vhodné dát lžičku ghí (přepuštěného másla) nebo kokosového oleje, které pomohou dítěti s trávením.

Se solí šetřete, ale není nutné se jí tolik bát a vůbec nesolit. Jestliže dítě nejí žádné průmyslově vyrobené potraviny, do kterých se sůl hojně přidává, nemusíte sledovat každé zrnko soli, které kojenec sní.

Co do roka nedávat

Koření a bylinky, syrovou zeleninu (listovou, papriky nebo rajčata), bílek z vejce, citrusové plody, ořechy a semínka, med, ryby. S těmito potravinami je dobré počkat a pak postupně zavádět.

Kojenci by se neměli setkat s žádnými průmyslově vyráběnými potravinami, umělými přeslazenými kašemi počínaje, přes dětské sušenky a bobíky a lipánky konče. Nejen že to udělá paseku v jejich bříšku, ale udělá to paseku i s jejich chuťovými pohárky a vy je pak marně budete přesvědčovat, jak je ta mrkvička výborná. :-)

Všechny tyto průmyslové výrobky jsou z drtivé většiny mrtvé potraviny, které kojenci nedodají žádné výživné látky, ale naopak jejich tělíčko zatíží spoustou nepřirozených látek a obrovskou dávkou cukru.

Jak zavádět nové potraviny

Obecné doporučení zní – každé 4 dny nová potravina. V rodinách s potravinovými alergiemi je dobré postupovat opatrněji a zavádět nové potraviny po 7 dnech. Čím více je dítě citlivé, například trpí kolikami, neprospívá, tím pomaleji potraviny zavádějte.

Akutní problémy, tedy ty, které se objeví hned nebo v průběhu dvou, tří dnů, mohou být: začervenalá kůže okolo pusy; bolest bříška až křeče, plynatost; zácpa, průjem či krev/hlen ve stolici; zvracení; podrážděnost, úzkostlivost, příliš mnoho aktivity nebo naopak nápadná únava; nespavost v noci; zahlenění; kopřivka; fleky na kůži; svědění očí, slzení, kýchání, chrapot, dušnost.

Při dlouhodobějším podávání potraviny, která dítěti nesedí, se může začít objevovat atopický ekzém, neustálá rýma, kašel, celkové neprospívání, dlouhodobá nevysvětlitelná nevrlost a nespokojenost.

Jak potraviny upravovat

Nejšetrnější příprava potravin, kdy se z nich ztratí nejméně výživných látek, je úprava v páře. Nejčastější je pak vaření ve vodě. Později můžete podávat maso a zeleninu dušené a ještě později pečené.

Smažená jídla by se dětem do jednoho roku vůbec neměla dostat do pusinky. Jsou těžko stravitelná a není vůbec nic vtipného na rodinných historkách, kdy desetiměsíční kojenec spořádá řízek.

Při začátcích je vhodné stravu mixovat, později mačkat vidličkou a naposledy krájet na kousky. Vždy je dobré dítě u jídla sledovat a podle vývoje pak upravovat konzistenci jídla.

BLW

Existuje zajímavá metoda, která hned od počátku nechává na dítěti, aby si jídlo tzv. osahalo a samo se nakrmilo. Najdete ji pod názvem „baby-led weaning“, zkratkou BLW, a česky se překládá jako „dítětem vedené odstavování“.

Jde o to, že dítěti dáte na stůl pokrájené potraviny a ono samo se nají. Výhodou je, že se cítí samostatné a je přítomné u stolování rodiny hned od počátku.

Při této metodě je dobré podávat potraviny, které jsou dostatečně uvařené a půjdou dítěti rozmělnit dásněmi. Pokud se pak ve stolici objeví kousky nestráveného jídla, je to signál, že tuto potravinu dítě rozmělnit ještě neumí a počkala bych s jejím zařazováním nebo bych mu ji dala do jídla, které je v tekuté podobě (omáčka, polévka, pyré).

Je možné tuto metodu používat jen zčásti a u tekutých jídel (omáčky, polévky) dítě krmit lžičkou, než bude schopné se najíst i těchto jídel samostatně.

Pokud s touto metodou začnete, je velmi pravděpodobné, že vaše děti už nebudou chtít jíst jinak (osobně vyzkoušeno :-) ). Obrňte se trpělivostí a na nějaký ten binec okolo stolu nehleďte. Je to zase jen období, které si můžete se svým dítětem užít, nikoliv neustále počítat kolik toho snědlo nebo nesnědlo.

Co k pití

K prvním příkrmům můžete začít nabízet i vodu. Pokud kojíte, dítě toho stejně mnoho nevypije, má dost tekutin z mateřského mléka. (Můj starší syn do 19 měsíců, kdy se odstavil, nic jiného než mateřské mléko nepil.)

Dítěti dávejte pouze vodu. Ovocné a bylinkové čaje jsou úplně zbytečné, natož je sladit, jak doporučují některé příručky. Opět si jen sami sobě zaděláte na problémy, protože dítě naučené na sladkou vodu už tu obyčejnou pít nebude.

Kvalitní suroviny!

Vařte dítěti z těch nejlepších možných surovin. Zejména u živočišných potravin je to velmi důležité! V dnešní době už není vůbec problém takové potraviny sehnat.

Ve městech je možné objednat zeleninové a ovocné bedýnky, dojít si do obchodů s bio masem nebo se napojit na KPZ (komunity podporující určité zemědělce).

Na malých městech a na vesnicích jsou zemědělci, u kterých si můžete domluvit odběr zeleniny nebo masa a často máte v okolí sousedku, která chová slepice. Stačí jen chtít a začít hledat možnosti. 

Je to o prioritách

Kojenci by měly jíst čisté, přirozené potraviny, které jim my, rodiče představíme. Je to naše zodpovědnost. Nikdo nás nenutí kupovat všechny ty chemické koktejly, které se skrývají za pestrobarevnými obaly v obchodech.

Výživnější jídlo je vždycky to z dobré zeleniny, kvalitního masa a s láskou uvařené maminkou (nebo tatínkem). Není to bez práce. Vím, že je jednodušší si koupit instantní kaši nebo pyré ve skleničce, ale to už záleží, jaké má člověk priority …

Prvním příkrmům se také hodně věnuji v rozhovoru s Hankou Štipák, který si můžete poslechnout tady >>

Chcete se naučit vařit výživná jídla pro své miminko?

Chcete vědět, jaké potraviny mu nabízet, a které nechat ležet v regálech obchodů?

Přihlaste se do 4týdenní výzvy online kurzu vaření>>, kde vás toto všechno naučíme.