V prvním článku této série (najdete ho tady>>) jsme si říkali o tom, jak hodně ovlivňuje celkový životní styl zdraví a že vinu při vypuknutí nějakého onemocnění nelze ve většině případů svalovat na geny.
V tomto díle se podíváme na to, jak vy jako rodiče ovlivňujete svým dětem cestu životem a jak je možné, že už i malé děti jsou chronicky nemocné, a to v čím dál větší míře.
Pokud se u dítěte objeví nějaké onemocnění (ať už jde o ekzém, alergie, chronické průjmy/zácpy, reflux, neustálé virózy a mnoho a mnoho dalších) velmi často je „řešením“ klasické medicíny to, že nemoc zaškatulkuje podle toho, kde se projevuje (takže s ekzémem budete chodit na kožní, s alergiemi na alergologii, atd.) a začne potlačovat příznaky.
Zkrátka se snaží, aby projevy dané nemoci ustoupily a vaše dítě opět vypadalo jako zdravé. Na ekzém se namažou promazávací mastičky a kortikoidy, na alergie se začnou brát prášky, na astma inhalátor, … Nicméně to, že někdo vypadá jako zdravý, neznamená, že je skutečně zdravý.
Toto je jen cesta k neustálému léčení, nikoliv k uzdravování. Není to hledání příčiny onemocnění, je to jen maskování různými „náplastmi“, aby nemoc nebyla tolik vidět.
Málokterý lékař se dokáže podívat nejen na celý organismus (kde je vše se vším propojeno), ale i na celý životní příběh, díky kterému k nemoci došlo. Ale jen tak se může najít skutečná příčina, která se pak dá řešit.
Opravdu vážná onemocnění nevzniknou ze dne na den. Někdy trvá mnoho let, kdy tělo postupně začíná vysílat signály, že něco je špatně, že je třeba něco změnit. Může to opravdu začít nevinnými kolikami, trávicími potížemi, ekzémy, nespavostí, alergiemi, bolestí hlavy, neprospíváním nebo naopak nadváhou, úzkostlivostí, střídáním nálad a mnoha dalšími „drobnými“ neduhy, na které vám spousta lékařů řekne, „že to je dneska normální“.
Když neřešíte příčiny těchto zatím ne tak závažných onemocnění a jen potlačujete příznaky, tak tělo začíná být více a více nemocné a signály začnou nabírat na intenzitě.
Mám pro vás názorný popis, abyste si lépe představili postupný proces, jak se tělo dostane až do fáze, kdy onemocní.
V údolí se narodí zdravé dítě. Prožít život ve zdraví znamená zůstat v údolí. Tam je krásně, teplo, nefouká tam.
Ovšem během života je nemožné, aby na nás negativně nepůsobily vlivy okolí. Ať už to jsou nekvalitní potraviny, životní prostředí kolem nás, stres, neuspokojivé sociální prostředí, nedostatek spánku, nedostatek pohybu, atd. S každým takovým vlivem uděláte během života krok směrem vzhůru.
A v určitém bodě toho kopce, když se nastřádá dostatečné množství negativních vlivů, které zároveň nejsou kompenzovány zdravým životním stylem, se začnou objevovat zdravotní problémy – nejdřív jen mírné (jako alergie, ekzémy, bolesti, špatný psychický stav), ale čím více lezeme nahoru, tak tím větší problémy se na nás nabalují.
V momentě, kdy se těch vlivů nastřádá hodně, jste rázem na vrcholu toho kopce a přepadnete dolů. To znamená, že u vás propuknou vážné nemoci, z kterých už je velmi těžké se dostat (autoimunita, rakovina, těžké psychické poruchy). Není nemožné se vyléčit, možná se ještě stačíte zachytit nějaké větve a vydrápat se zpátky, ale bude vás to stát obrovské úsilí a jen málokdo to zvládne.
Navíc čím více se blížíme k vrcholu kopce, tím více tam fouká, takže se nám může stát, že úplně banální větřík, který v údolí nikomu neublíží v podobě chřipky nebo nějaké infekce vás úplně smete. Může to být ta pomyslná poslední kapka do vašeho poháru zdraví.
Jak je ale možné, že už i malé děti jsou téměř od narození nemocné?
Jsou to děti, které se nenarodí do údolí, ale narodí se už někde na kopci a v prvních měsících života nastřádají i spoustu dalších negativních vlivů.
Nikdy to nemá jen jeden důvod, většinou je jich více a souvisí spolu. Zde uvádím jen ty nejčastější:
Řešení, jak být zdravý a zůstat zdravý, je v tom – dělat co nejméně krůčků směrem do kopce. A vzhledem k tomu, že tyto články jsou pro rodiče už nemocných dětí, tak je potřeba obrátit směr a začít dělat opatření, aby se dostaly zpět do toho údolí.
Někdo může klidně šlapat celý život nahoru a nestarat se o svůj životní styl, ale má ten svůj kopec tak veliký, že nikdy nedosáhne vrcholu. Většina lidí ale musí dbát na svůj životní styl, aby se nahoru nikdy nedostali.
Zdraví zkrátka není nějaký trvalý stav, ale neustálá práce a neustálé vyvažování negativních a pozitivních vlivů na náš organismus. Můžete udělat dva kroky na kopec, ale pak musíte zase udělat alespoň krok zpátky.
Když se vrátím k tomu, co jsem psala na začátku článku, tak maskování projevů zatím relativně „banálních“ onemocnění je vlastně stejné jako šlapat do toho kopce se zavázanýma očima.
Myslíte si, že je všechno v pořádku, protože nic nevidíte, ale až vám za pár let někdo ten šátek z očí sundá, tak můžete zjistit, že jste nahoře.
Často se po letech lidé diví, že se u nich „zčistajasna“ objevil už nějaký závažný zdravotní problém, ale vůbec si neuvědomí, že například mají už dlouho problém s trávením, že postupně začali mít alergie, bolesti kloubů nebo migrény, ale považovali to jen za jakýsi malý, běžný a v podstatě bezvýznamný problém.
Hlavním poselstvím tohoto článku je tedy výzva, abyste nebagatelizovali zdravotní problémy svých dětí, abyste si uvědomili, že být nemocný není normální stav organismu, ale volání o pomoc. Zpočátku mírné, ale když to nechcete slyšet, tělo se ozve hlasitěji …
Trápíte se vy nebo vaše děti s nějakým chronickým onemocněním?
Díky tomuto e-booku zjistíte, že jídlem se dá léčit. Dozvíte se o terapeutické dietě AIP, která dokáže restartovat organismus a spustit jeho samouzdravovací schopnosti.