Všechno špatně. To bylo první, co mě napadlo po přečtení druhé kapitoly knihy „Zdravá střeva” od manželů Sonnenburgových. Abyste rozumněli – tato kapitola se jmenuje „Parťáci na celý život” a pojednává o tom, jak naši velmi významní podnájemníci – mikrobi – osídlují po porodu trávicí trakt a další prostory novorozencova tělíčka. Co všechno mi docvaklo při čtení této kapitoly vám prozradím na konci článku. Teď bych vám ráda předala důležité informace, které jsem se dozvěděla.
V předchozím článku tohoto seriálu jsem se věnovala obecnému popisu toho, co to vlastně ta mikrobiota je a proč je její správná činnost zásadní pro naše zdraví.
Troufám si tvrdit (a autoři knihy to v podstatě říkají také), že lidé západní civilizaci ji v drtivé většině v pořádku nemají. Špatný stav mikrobiomu v našich tělech má za následek všechny možné nemoci, na které si dokážete vzpomenout. Sami autoři píší, že je spíše nemožné najít nemoc, která nemá se stavem střev nic společného.
Člověk své první podnájemníky – bakterie – získává v průběhu porodu. Do té doby je to sterilní organismus. Novorozencův trávicí trakt je nevyvinutý a slizovitá membrána, která pokrývá vnitřek střeva, je tenká a nesouvislá.
Až po přijetí prvních bakterií v průběhu porodu a následně z potravy se mu začne membrána zacelovat a stává se i silnější. Tato membrána slouží jako brnění a ochraňuje střevní buňky od toho, aby se k nim nedostaly střevní bakterie blízko a následně nepronikly do krevního oběhu a nevyvolaly infekci.
„Setkání s prvními bakteriálními osadníky ovlivňuje účinnost této slizové membrány a reakce novorozencova imunitního systému na dobré, ale i na choroboplodné, patogenní bakterie, a dokonce i na alergeny. Utvoří-li se tato bariéra nesprávně, nemusí fungovat a může propouštět bakterie a toxiny.“ (s. 42)
Naprosto rozdílnou mikrobiotu mají děti porozené přirozeně oproti dětem narozeným císařským řezem. Dítě narozené přirozeně získá od matky „zdravou dávku schválených bakterií” (s. 43) z její pochvy a řitního otvoru.
Děti narozené císařem získávají první bakterie z kůže a také z povrchu v nemocnici a od lékařského personálu. Tato mikrobiota není tak pestrá a neobsahuje tolik důležitých bakterií zejména z rodu Lactobacillus.
Autoři doporučují, aby dětem po císaři byla pusinka a další části těla pomazány stěrem z matčiny pochvy. Novorozenec by tak dostal správnou mikrobiotu, kterou příroda zamýšlela předat z matky na dítě.
Jedním dechem ale dodávají, že na tento způsob není veřejnost připravena. A asi nejen veřejnost, živě si dokážu představit, jak by se na toto přání rodičky tvářili naši čeští porodníci. :-)
To, jak přesně se mikrobiota v prvním roce života utváří, vědci zatím netuší. Naprosto zásadní pro dobrou kolonizaci střev bakteriemi je mateřské mléko. To v sobě totiž obsahuje speciální přísadu oligosacharidy.
Jejich zvláštností je, že jsou pro člověka (a tedy i pro novorozence) nestravitelné. Tipněte si, pro koho tedy kojící matka ve svém mléce tyto látky vyrábí? Asi tušíte. Jsou to bakterie. Oligosacharidy jsou hlavní potravou pro mikrobi, kteří je tráví a získávají z nich energii.
Průmyslově vyrobená umělá mléka oligosacharidy specifické pro člověka neobsahují. Autoři píší, že jednou z největších chyb, kterých se naše společnost dopustila, je nedostatečná propagace kojení. O důležitosti kojení a dalších věcech okolo toho mám i já na blogu své dva články.
Kolika. Kdo zažil, ví, jaké je to utrpení. Utrpení pro dítě, které trápí bříško, ale i utrpení pro rodiče, kteří většinou zkouší všechno možné i nemožné, jen aby svému dítěti ulevili.
Koliky kojenců má nejspíše na svědomí málo rozvinutá mikrobiota. Děti s kolikou mají podobné složení mikrobioty jako ty, které se narodily císařským řezem nebo jsou krmené umělými mléky. Autoři nezmiňují, proč tomu tak je. Jedním z vysvětlení může být ale také to, že matka nepředala zrovna ideální mikrobiom svému dítěti při přirozeném porodu.
Ve věku dvou a půl let už má dítě velmi podobnou mikrobiotu jako dospělí. V knize je neustále zmiňováno, jak důležité je pečovat o stav svých střev, a to nejlépe vhodnou stravou bohatou na vlákninu a probiotické bakterie (o těch bude některý z dalších článků).
Pro mě osobně je velmi zajímavý pohled autorů na výchovu svých dcer ke správným stravovacím návykům. Je to pro mě vlastně i úleva, že nejsme jediní, kdo trvají na tom, že nejdříve se musí sníst hlavní jídlo (podporující zdraví a správné složení mikrobiomu) a teprve potom je možné dát si něco na zub. :-)
„Pohled na dušenou brokolici na talíři děti nadchne málokdy, ale nad jídlem jim říkáme, jak je důležité ‚vyrůst a zesílit’, zachovat si zdraví a vyhnout se chorobám. Bavíme se s nimi o mikrobech v tlustém střevě, kteří na ně spoléhají a čekají, až jim dolů pošlou nějakou zeleninu.“ (s. 57)
„Když trváme na tom, že zdravé jídlo je jedinou možností, v podstatě na svých potomcích praktikujeme určitý druh vymývání mozku, který je společný pro mnoho dalších případů indoktrinace dětí – ať už je to víra, kulturní hodnoty nebo společenské normy. V naší společnosti je normální, že se celá rodina sejde na konci listopadu a hoduje nebo že dítě strčí vypadnutý zub pod polštář pro vílu Zubničku. A stejné je to s konzumací jídla prospívajícího naší mikrobiotě.
Je to prostě jen další věc, kterou naše rodina dělá. U nás doma nezdravé jídlo zkrátka nikdy není k dispozici. A jelikož i my, rodiče, jíme totéž, co nabízíme dětem, plynule jim pomáháme vytvářet si dobré stravovací návyky a sami jim jdeme příkladem.“ (s. 57)
Antibiotika nejsou tak neškodná, jak se vám možná lékaři snaží namluvit. V současné době jsou velmi nadužívaná a vždy by se mělo pečlivě zvážit, zda jsou opravdu nutná. U dětí (a stejně tak u dospělých) dokáží nevratně pozměnit mikrobiotu.
Pokud je užití antibiotik opravdu nezbytné, je nutné kojit nebo alespoň dodávat organismu zároveň probiotika ve formě kvašených jídel (kvašená zelenina, jogurty) nebo doplňků z lékárny vhodných pro děti.
Jak jsem slíbila, nyní se s vámi podělím o několik aha momentů, které jsem při četbě této kapitoly měla.
Některé děti jsou (i vlivem toho, že my rodiče často nejsme v dobrém zdravotním stavu) citlivější. V současné době je 30 % dětí s nějakými projevy alergie. To je naprosto šílené číslo.
Patrik vůbec neměl být očkován klasickým způsobem a ještě naráz dvěma vakcínami. Jeho organismus na to nebyl připraven a hned po první dávce to bylo zjevné. Přesto to nikoho nezajímalo a my byli málo důrazní a málo si stáli za svými tehdy ještě jen pocity a instinktem, že něco je špatně.
Podle našich zkušeností se ale i s takovým stavem vždy dá něco dělat. Základem je zahojit střeva, nastolit v nich správnou rovnováhu, a zklidnit imunitní systém. Občas se to musí ještě podpořit i další léčbou (preferovala bych alternativnější způsoby), ale věřte mi, jídlo je základ.
Začali jsme s autoimunitním paleo protokolem a výsledky byly vidět hned po pár dnech. Dneska už je z nejhoršího venku, ale popravdě naše cesta stále nekončí – na některé potraviny pořád reaguje a kdoví, jestli se mu ten jeho zpackaný start do života podaří někdy úplně překonat …
Trápíte se vy nebo vaše děti s nějakým chronickým onemocněním?
Díky tomuto e-booku zjistíte, že jídlem se dá léčit. Dozvíte se o terapeutické dietě AIP, která dokáže restartovat organismus a spustit jeho samouzdravovací schopnosti.
Dobrý den, probiotika nejsou na škodu nikdy a při braní antibiotik to vidím jako nutnou součást léčby. Záleží, co preferujete, jestli kupovaná nebo doma udělaná například formou kvašeného zelí nebo domácího kefíru. Já obecně jsem spíše pro ty přírodní formy, ale opravdu kvalitní probiotika z lékárny také nejsou na škodu. S pozdravem Tereza Broschová
dobry den , dotaz trošku mimo , ale s čím by souvysel kašel a rýma? Dcer 5let stále nemocná. týden dobrý a potom zase a zase. už jsme doma jak v lékárně
Dobrý den,
pokud je dcera stále nemocná, tak má nejspíše oslabenou imunitu. Až 80 % imunity je ve střevech, takže bych začala tím, že bych dceři ozdravila jídelníček. Buď najet úplně na paleo, nebo alespoň zařadit domácí kysané zelí a vývary, pokud se nechcete pouštět přímo do velké změny jídelníčku. T.