REPORT Z VÝŽIVNÉHO VÍKENDU

Mám tu pro vás report ze dvou konferencí o výživě, kterých jsem se zúčastnila na konci listopadu 2016. Jednou z nich byla konference o „Personalizované sportovní výživě” a druhou „Food21” s tématem vliv jídla na lidskou psychiku.

Na obou bylo možné poslechnout si velmi zajímavé přednášky z řad našich odborníků na výživu, lékařů, sportovních trenérů a s některými jejich myšlenkami, které mi nejvíce utkvěly v hlavě (a na poznámkovém bloku) seznámím teď i vás.

Cukrové tsunami

Profesorka Anna Strunecká zahajovala konferenci „Food21” svojí přednáškou o cukrovce 2. typu. Mluvila o tom, že spotřeba cukru už je na takové úrovni, že je to pro většinu lidí neúnosná míra. Zažíváme proto epidemii cukrovky a dalších civilizačních onemocněních. Dobrou zprávou je, že tyto nemoci nejsou nevratné, ale je dost dobře možné je léčit správnou stravou.

Základní jídelníček by se měl skládat z bílkovin, zeleniny a zdravých tuků, dostatku omega 3 mastných kyselin, magnesia, zinku a vitamínů skupiny B.

Je důležité vést ke zdravé stravě od dětství.

Nemějte doma nezdravé jídlo, snáz se řekne nemám, než nesmíš.

Adam Česlík (sportovní a výživový trenér, psycholog) také mluvil o sacharidech. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že na nich vzniká závislost. Tělo je chytré a dokáže člověku říct, co mu škodí a co prospívá, ale jen za podmínky, že je čisté, tzn. zbavené závislosti.

Poté už může být strava velmi individuální, každému sedí jiný poměr základních makroživin (tuků, sacharidů a bílkovin) a jiná frekvence stravování.

Velmi zajímavá byla diskuze Zdeňky Pohlreich, Dity Pichlerové (obezitoložky) a Hany Kynychové, během které zaznělo mnoho zajímavých postřehů. Zdeňka Pohlreich během své léčby rakoviny velmi dbala na složení jídelníčku, který byl postaven na minimálním příjmu sacharidů a kvalitních potravinách. Dita Pichlerová uvedla, že

jediná účinná strava při hubnutí a následném udržení váhy je nízkosacharidová (paleo nebo Atkinsonova dieta). Nic jiného nefunguje. I zdraví lidé a děti by měli omezit sacharidy.

Zajímal mě její názor na množství sacharidů ve stravě dětí a na to odpověděla, že 150 až 200 g denně je u zdravých a aktivních dětí dostačující množství. Záleží ale také z jakých zdrojů tyto sacharidy pochází.

Mikrobiom kam se podíváš

V mnoha přednáškách se mluvilo o mikrobiomu a odpovídá to i tomu, jak je tato oblast zkoumána a prezentována na zahraničních konferencích.

Profesor Libor Vítek mluvil o tom, že bakterie ve střevech mohou ovlivnit až 20% kalorického příjmu (buď živiny člověk uloží nebo spálí). Z toho vyplývá, že pouze s počítáním kalorií si při hubnutí nevystačíte. Navíc tato teorie o rovnocennosti kalorií už je mnohonásobně vyvrácená.

Slepé střevo není k ničemu, je to důležitý orgán pro naši imunitu. Pokud se vlivem infekce nebo použitím antibiotik zničí střevní mikrobiom, bakterie ze slepého střeva jsou schopné znovu osídlit poškozenou oblast.

Opiáty ve stravě

Richard Pfleger (výživový expert) referoval o děsivých stravovacích návycích malých dětí, které doslova vyrůstají pouze na rohlících a mléčných výrobcích. Přitom bílkoviny kasein (z mléka) a lepek (z obilovin) se v těle mění na látky charakterově podobné opiátům a organismus si na ně vytváří závislost.

V průběhu života  se může na tyto látky vyvinout intolerance vlivem stresu, změnou mikrobiomu kvůli infekci nebo braní antibiotik či u žen po porodu.

Vít Schlesinger (odborník na stravu a motivaci vrcholových sportovců) poukázal na negativní stránky působení lepku v našich tělech, kde mimo jiné poškozuje mikrobiom nebo snižuje kognitivní funkce (paměť, koncentraci, pozornost, řeč, pohotovost, atd.)

Prof. Strunecká měla ve své přednášce zmínku o tom, že WHO (Světová zdravotnická organizace) uvádí, že strava bez lepku a kaseinu je užitečná pro každého.

Z přednášky známého psychiatra Radkina Honzáka jsem si odnesla tip na zajímavou knížku: How God Changes your Brain (Jak bůh mění váš mozek) a že mazlení a hlazení může nahradit čokoládu a sladkosti. ;-)

Věk chemie

Vít Syrový (potravinářský technolog, výživový poradce) a Hana Střítecká (nutricionistka) měli dost děsivé přednášky o tom, jak běžná je chemie v potravinách.

Vít Syrový uvedl, že pokud si uděláte smoothie z kila konvenční mrkve, můžete se i přiotrávit, protože je to plné chemikálií a vy si je takto dáte v koncentrované podobě.

Bio potraviny nejsou móda, bio potraviny jsou jediné k jídlu. Pokud ne bio, kupujte lokální ovoce a zeleninu, ty nejsou tak stříkané.

Potravinářských průmysl ve většině případů neprodává jídlo, ale mrtvou hmotu plnou chemie (například fosfáty jsou přítomné v tavených sýrech, pečivu, cukrárenských výrobcích, majonézách; dusitany – nejjedovatější látky – jsou návykové a karcinogenní, proto se spousta lidí nedokáže vzdát uzenin).

Malí sportovci

Na konferenci o sportovní výživě se mi nejvíce líbila přednáška Víta Schlesingera zejména proto, že uváděl příklady ze své práce s mladými vrcholovými sportovci.

Uvedl, že znalosti trenérů o výživě (i na těch nejvyšších místech) jsou žalostné. V zahraničí jsou daleko před námi a dnes už není možné „vyhrát Nagano na rohlících”.

Špatná strava je také důvodem, proč mnoho talentovaných sportovců svoji kariéru nakonec předčasně ukončí, protože takový fyzický nápor bez adekvátní výživy není jejich tělo schopné ustát.

Ve sportu na vysoké úrovni (už od těch nejmenších) se pozornost stále více zaměřuje na výživu a psychiku.

Psychika, výživa, regenerace i trénink a následný výkon se navzájem ovlivňují. Pro dobrý výkon je důležitý trénink a pro ten je důležitá regenerace. Pro regeneraci je zásadní spánek a spánek ovlivňuje strava.

Pokud tedy máte doma nějakou mladou naději v jakémkoliv sportu, je nutné své dítě naučit se správně stravovat, bez toho to dnes daleko nedotáhne.

Pád současných výživových doporučení

V dnešním otevřeném, internetovém světě je možné najít studie, které podporují prakticky jakýkoliv názor. Vždy záleží na tom, kdo výzkum financuje a jak se jeho závěry interpretují. Těch skutečně nezávislých je pomálu. To se ale člověk z mainstreamových zdrojů málokdy dozví. Jsme zavaleni články začínající „vědci zjistili”, jejichž informace jsou většinou závádějící, neúplné a  vytržené z kontextu.

Přesto je vidět postupný pád současných výživových doporučení – jíst málo tuku, stravu založit na složitých sacharidech, ládovat se 6x denně, vyhýbat se vejcím, sádlu nebo máslu.

Příklon je k přirozeným, čerstvým potravinám a k doporučení omezit příjem sacharidů. Základem je pak nekonzumovat chemické polotovary potravinářského průmyslu. Tím by měl každý začít.

Nejnovější vědecké výzkumy a nezávislí experti brojí proti nesmyslným doporučením, které vyhovují zejména velkým potravinářským a farmaceutickým gigantům. Možná je to zatím nerovný boj, ale David také nakonec vyhrál nad Goliášem. :-)

Čím více se budou informace šířit mezi obyčejné lidi, tím rychleji může dojít ke změně v současných výživových doporučeních. Sdílejte tento článek, ať to společně malililililinkato popostrčíme.