„PAK MI DOŠLO, ŽE CHUDÁK BUDE, POKUD BUDE MÍT ZNIČENÁ STŘEVA A IMUNITU…“

Martina Benáčková je máma dvou dětí, skvělá fotografka a překladatelka (její stránky najdete tady>>). S Martinou jsme se seznámily díky marketingovému kurzu a jak už to tak v dnešním světě sociálních sítí bývá, zůstaly jsme spolu v kontaktu.

Martina vstoupila do mého kurzu Opravdovým jídlem ke zdraví hned v prvním běhu na jaře 2019 a výsledky, kterých v oblasti zdravotního stavu svého synka dosáhla, jsou opravdu úžasné.

Jaký zdravotní problém má tvůj synek, jakou cestu už máte za sebou?

Můj syn nemá konkrétně diagnostikovanou žádnou chorobu. Nechtěla jsem ho stresovat kolonoskopií ve 3 letech, domluvili jsme se s lékařem jen na odběrech krve (kde se nic neprokázalo, ani alergie) a sledování.

Já mám diagnostikovanou Crohnovu nemoc od svých 25 let, proto, když začal mít stejné problémy jako já v akutní fázi (plynatost, průjem, průhledný hlen ve stolici, nebo jen větry a hlen, jednou i krev, nafouklé břicho a jinak byl také velmi hubený) a navíc měl vyrážku na tvářích, věděla jsem, že to bude mít podobný základ. To bylo téměř rok před zahájením diety. Bylo hrozné se na to jen tak dívat a nic vlastně nedělat.

Pak jsem si řekla, že to zkusíme stravou. Já už jsem nějakou dobu držela bezlepkovou dietu s omezením mléka a mléčných výrobků a věděla jsem, že mi to opravdu pomohlo. U Adámka jsem udělala zpočátku to stejné.

Spouštěč změny byl tvůj kurz, který mi dodal k téhle změně odvahu. Před tím jsem si říkala, že to bude složité ve školce, jak to Adámek bude brát, že bude chudák, že se bude muset moc omezovat.

Ale pak mi došlo, že chudák bude, pokud bude mít po zbytek života zničená střeva a imunitu, a přišla jsem na to, co je opravdu důležité.

Dneska je jeho stav naprosto jiný. Všechny problémy jsou v podstatě pryč.

Co je podle tebe nejdůležitější udělat v tak náročné životní situaci jako je nemoc vlastního dítěte?

Moc se v tom nebabrat a jít do akce. Změnit to, co máme pocit, že bychom měli, protože uvnitř často dobře víme, co bychom měli udělat.

Já jsem hrozně dlouho otálela udělat změnu stravování, protože to není jednoduché a marnila jsem tak čas a prodlužovala fázi, kdy se nic neřešilo a trápila se víc a víc při každém pohledu na syna. To nikomu nepomohlo.

Je pravda, že člověk si k té změně musí dozrát, ale doporučuju to neodkládat. Ideální je, pokud člověk využije tu energii, kterou stráví sebeobviňováním, výčitkami, lítostí a oddalováním prostě tak, že vyjde vstříc změně, něco udělá. Dá si záměr a jde do akce.

Jediný okamžik, který máme, je teď. Není podstatné co jsme udělali, ale co děláme teď a co budeme dělat zítra.

Proč jsi vstoupila do kurzu? Co jsi od toho očekávala?

Protože jsem sama neměla odvahu udělat tak velkou změnu a potřebovala jsem více informací. Očekávala jsem průvodce na cestě ke zdraví a pochopení dalších souvislostí, který mi dodá kuráž a potřebné znalosti. A to jsem dostala, a mnohem víc.

Jak jste pojali ozdravný program? Jeli jste přísnou verzi nebo jste si program modifikovali?

(Pozn. ozdravný program je možné pojmout v jeho striktní verzi, tzv. autoimunitní verzi – AIP, kdy se na čas cca 1 – 3 měsíce vyřazují přesně dané potraviny a poté se opět zařazují do jídelníčku, nebo si ho může člověk modifikovat do mírnější podoby podle vlastních potřeb a zdravotního stavu).

Já jsem dietu modifikovala. Naše strava zpočátku byla bezlepková a bezmléčná s minimem zpracovaných potravin a klasického cukru. Dala jsem tomu jeden měsíc a kdyby nedošlo ke zlepšení, byla jsem připravená dietu zpřísnit na AIP. Ovšem nebylo to třeba. Ke zlepšení došlo již po 14 dnech.

Jaké to mělo výsledky?

Po zhruba 14 dnech všechny problémy, které trvaly téměř rok a zhoršovaly se, odezněly.

Striktní dietu jsme drželi asi 3 měsíce. Teď už je to přes půl roku. Občas trochu zhřešíme sladkostmi v malém množství, domácím sirupem, v létě zmrzlinou, a jíme občas sýry, jogurty a smetanu, v omezeném množství, ale až poté, co je stav stabilní.

Adámek přibral, vyrostl, splasklo mu nafouklé břicho a má více energie. Občas ho pobolívá břicho, ale oproti tomu, jak to vypadalo před tím, je to naprosto nesrovnatelné.

Je to prostě náš styl stravování, který nám vyhovuje. Dělala jsem postupné malé změny, které vedly k tomu, že dneska vařím úplně jinak než před půl rokem. :)

Chystáte se projet si ostrou verzi programu?

Já mám v plánu projet si protokol sama pro sebe, u Adámka k tomu v tuhle chvíli nevidím důvod, ale pokud bude třeba, vím o tom dost, abychom to v pohodě zvládli.

Objevily se nějaké problémy, které bylo těžké v průběhu překonat? Jak jste je řešili?

Samozřejmě vyžadování klasického pečiva, těstovin, sladkostí, na tom se ale nakonec dalo překvapivě dobře domluvit nebo upéct či najít alternativu. Ve fázi, ve které teď jsme, je už i občas povoleno trochu pečiva a sladkostí, ale pokud to syn přežene, je nafouklý a bolí ho břicho, takže se to snažím omezovat a on to vidí už i sám, že mu pak není dobře, takže to chápe.

Návštěvy u prarodičů a nepochopení z jejich strany jsem řešila neustálými rozhovory, vysvětlováním, společným nákupem bezlepkových věcí, se kterými jsem byla OK. Po několika měsících i moje mamka zvládne upéct bezlepkovou buchtu, a to už je skoro výhra. :D

Cestování – chystat si vše dopředu, napéct, možnosti v restauracích nejsou nic moc. Zpočátku nedoporučuju moc odjíždět někam, kde bude složité dietu dodržet. Dala bych si fakt prostor minimálně jeden měsíc, aby se do toho člověk dostal a zvykl si.

Odmítání zeleniny –  s tím máme boj trochu pořád. Ale nevzdávám to a nabízím pořád dokola to, co nechce jíst, nebo to schovávám do polévek a omáček, kde to není vidět. Postupně už Adámek jí třeba cuketu, kterou ještě před měsícem zarytě nechtěl. :) S čerstvou zeleninou a ovocem problém nemáme, spíše s vařenou.

Jak se stravujete doma teď? Měly informace a rady z kurzu vliv na to, jak se nyní na výživu a celkový životní styl díváš?

Určitě. Základ naší kuchyně je po kurzu zelenina. Dříve to tak nebylo.

Dneska jsme měli například k obědu dýňový krém a zapečené zelí se slaninou a smetanou jako hlavní chod. Dříve by mě ani nenapadlo, že to bude taková dobrota a v podstatě tak zelím nahradíte těstoviny, boží.

Muž a dcera tedy pořád jí klasické pečivo, i když ne moc. My máme s Adámkem svoje, které peču, a při vaření nepoužívám vůbec mouku ani jiná dochucovadla, polotovary. Každý týden vařím poctivý vývar z kostí, masa a zeleniny.

Jídla jíme společná. Zahušťuji cuketou, celerem, jinou zeleninou. Vařím každý den, nebo každý druhý. Omezuji nenápadně pečivo a nabízím místo toho více zeleniny, ovoce.

Začala jsem vaření brát jako takový obřad, kdy já dávám svoji energii do něčeho, co přivede rodinu ke společnému stolu a je to pro ně zároveň dobré a zdravé. :)

Baví mě zkoušet nové recepty a chci, aby si děti odnesly v téhle šílené době, kdy se všude vaří z polotovarů a sladkosti se sypou proudem, že opravdové jídlo vypadá dost jinak.

Hodně si o jídle povídáme a je to jedna z mých každodenních priorit a chci, aby byla postupně i jejich.

V čem ti online kurz nejvíce pomohl?

Kurz mi dodal odvahu a motivaci konečně jít a udělat změnu.

Dozvěděla jsem se nové souvislosti a informace. Umíš všechno skvěle vysvětlit.

Další přínos byla skupina: vědět, že na tu změnu není člověk sám. To mi pomohlo taky moc. Hodně věcí mi docvaklo a díky tobě jsem získala takovou důvěru v sebe, že jdu správným směrem, a že je možné jídlem dosáhnout takové obrovské změny.

Co bys vzkázala ostatním rodičům, kteří mají chronicky nemocné děti?

Jídlo je základ. Pokud tělu nedáváme to, co mu dělá dobře, tak mu prostě nebude dobře, jak by taky mohlo. Zdraví začíná ve střevě. Pokud není v pořádku střevo, nemůže to fungovat.

Změnit jídlo je to nejjednodušší, co můžeme zkusit udělat, i když ne nejsnadnější. Jsme to my, kdo je zodpovědný za svoje zdraví a zdraví našich dětí, ne doktor, ne kuchařky ve školce, ne babičky.

Vždycky je možnost změnit to, co nám nevyhovuje. Je fajn to brát jako proces, jako cestu. Nezalamovat se malými neúspěchy, ale vracet se na ní neustále zpět, když sejdeme.

Děkuju za úžasně otevřené odpovědi, Martino.

Stojím si za tím, že své zdraví a zdraví svých dětí má každý ve svých rukou. Já mohu pouze předávat to, co vím, co jsem se naučila, sdílet své osobní zkušenosti, podporovat vás na cestě, ale práci, díky které můžete sebe nebo své děti uzdravit, tu si musíte odpracovat už sami.

Není to sice moc populární konstatování, protože kdo by nechtěl, aby jeho problémy a starosti vyřešil někdo jiný, že?

Ovšem nabízím vám pomoc, podporu, spoustu zásadních informací nejen o jídle, ale o celkovém životním stylu, motivační videa, praktické rady, tipy do kuchyně a desítky receptů.

To vše přehledně zabalené a dávkované krok po kroku v online kurzu Opravdovým jídlem ke zdraví.