JAK VYROBIT ZÁKAZNÍKA

Až do svých dvaceti šesti let jsem netušila, že jídlo může mít takový vliv na zdraví. Během svého prvního těhotenství jsem se z dnešního pohledu živila příšerně – obědy v menze (tzn. UHO s knedlíkama na tisíc způsobů) a k večeři smažený sýr, müsli s mlékem, sem tam smažená vajíčka. Všude jsem sice četla, jak je v tomto období důležitá strava, ale říkala jsem si, že je to dost přehnané. Jedí tak přece všichni, ne?

Jídlo jsem začala řešit až s prvními příkrmy syna. Na preventivní prohlídce v Patrikových pěti měsících jsem očekávala, že mi budou poskytnuty informace, čím mám synka krmit a také proč. Místo toho mi byla do ruky vložena reklamní brožura Nestlé se slovy, že tam to všechno najdu.

A taky jsem našla – co a jak miminku začít dávat a hlavně nezapomenout, že jedině s výrobky od firmy Nestlé bude mít mé dítě zaručeně vyvážený jídelníček!

Když jsem lékaři na další kontrole říkala, co vše už synovi vařím, velmi se podivil, že vařím: „Vždyť si to můžete koupit ve skleničce. V takovém množství to přece nemá cenu.“

Při další návštěvě v poradně mi byly pro osmiměsíčního kojence doporučeny dětské sušenky a mně začalo docházet, že o zdravou stravu tady vlastně vůbec nejde.

Šimi a kaše

Bylo to v době, kdy jsem se o jídlo a jeho vliv na zdraví začala více zajímat a postupně jsem si skládala dohromady, jak to s tím doporučovaným jídelníčkem pro děti vlastně je.

Potravinářský průmysl má dlouhá chapadla

Dokázal přesvědčit lékaře, aby místo nezávislých informací podávali maminkám v poradnách reklamní letáky – na umělá mléka, přesnídávky, instantní kaše, sušenky.

Začíná to již v porodnicích, kdy místo podpory nezkušených matek v kojení, jim je hned při prvních nezdarech nabízeno pro dítě umělé mléko. Mimochodem můj syn ho dostal 3. den po porodu („Maminko, všechna miminka, co se narodila ve středu, už dostávají umělé mléko! Vy jste poslední, kdo ho odmítá. Chlapeček má určitě hlad, nemůžeme čekat, až se rozkojíte.“).

Pokud je dítě přikrmováno přeslazenou směsí chemicky zpracovaného kravského mléka s uměle dodanými vitamíny hned od počátku, je velmi těžké vrátit se k plnému kojení. Méně sladké mateřské mléko prostě nemá šanci, a navíc je pro miminko pracnější sání, než pití z lahvičky. Postupem času matka mléko ztrácí, až je nucená přejít na umělou výživu úplně. „Měla jsem málo mléka,“ jak často jsem tuhle větu od kamarádek a známých slyšela. Ale čím více matka kojí, tím více má mléka, a platí to i obráceně. To jim ale pediatr neřekne, hlavně že je dítě podle tabulek.

První příkrmy

Pak přijdou na řadu skleničky s příkrmy. Kdo z vás by si vybral jídlo z konzervy, když může mít čerstvé a mnohem výživnější? Dítěti ale vybrat nedáme. Sklenička se ohřeje a oběd je na stole. Dítě toho stejně moc nesní, tak ať s tím není práce. Ale jak dlouho trvá oloupat mrkev, petržel, dýni a dát to vařit? Opravdu je to taková ztráta času?

Ano, jsou příležitosti (výlety, návštěvy, …), kdy je fajn využít tato připravená jídla, ale používat je denně mi nepřijde jako dobrý nápad.

co dodat-finalNa trhu je také záplava super instantních kaší, po kterých budou vaše miminka zaručeně spát celou noc (na rozdíl od „otravného“ nočního kojení).

A přesvědčení veřejnosti o nutnosti pokračovacích umělých mlék (často až do tří let) je podle mého názoru jedním z největších majstrštyků potravinářského průmyslu.

Brumíci, jupíci a další -íci

Jak jde čas, přijdou na řadu jupíci, brumíci, lipánky, hamánky a další bezva svačinky „plné mléka a vitamínů, bez kterých se vaše dítě neobejde“. Mnoho rodičů začne v této době bojovat s tím, že tyhle dobrůtky úplně vytlačí potřebu dětí jíst hlavní jídla. Kolik dětí se povrtá v obědě a raději si počká na odpolední svačinku?

Čím dál tím více dětí vyrůstá na sladkostech, pečivu, mléce – nejméně výživných potravinách, které jsou navíc plné umělých chutí. Proč by pak měly jíst výživná jídla složená z masa, kvalitních tuků, zeleniny a ovoce? Když nenabízíme dětem odmalička čerstvé potraviny, nemůžeme se pak divit, že jejich přirozenou chuť neznají a odmítají je.

Co je důležitější? Za A. zdraví našich dětí nebo za B. zisky potravinářského průmyslu? B.  je správně!

Nedávno proběhla tiskem zpráva, že ministerstvo školství ustoupilo potravinářské komoře a v automatech ve školách se budou prodávat nadále potraviny, které jsou plné cukru a nezdravých tuků. Předseda potravinářské komory si totiž stěžoval, že nastavení parametrů pro zdravé výrobky nikdo z výrobců nesplní. K tomu není co dodat, možná jen nevěřícně kroutit hlavou …

Potravinářský průmysl ví, co dělá. Dělá si z našich dětí zákazníky, kteří pak budou celý život závislí na jeho produktech. Bez ohledu na své zdraví. Obézních dětí stále přibývá, a to už vůbec nemluvím o raketovém vzestupu chronických potíží (astma, alergie, ekzémy).

Naše děti jsou chudáci

Často se setkávám s tím, že lidé okolo říkají, že naše děti jsou chudáci. Že nemůžou jíst to a že jim nedovolíme jíst tamto. Ano, je to tak, jsme krkavčí rodiče, kteří nedopřejí svým dětem kinder vajíčko!

Nový hit (1)

Já zase často lituji děti, které se od rána do večera cpou pečivem a zapíjejí to sladkými džusíky. Nevidím nic hrozného na tom, když místo brumíka dostane můj syn k svačině jablko nebo avokádo.

Možná kdyby rodiče věděli, co všechno svým dětem do budoucna chystají tím, že jim nezajistí výživné jídlo a nenaučí je kvalitně jíst, tak by si to rozmysleli a jednali by jinak.

Paleo strava je založená na přirozeném, čerstvém a jednoduchém jídle. Nemusíte hodiny trávit v kuchyni, abyste dětem zajistili kvalitní stravu. Když budou jíst hlavní jídla s dostatkem bílkovin a tuků, nebudou pak mít potřebu se dojídat nezdravými sladkostmi.

Jako dezert či svačinu jim nabídněte ovoce – buď jen tak nebo zkuste koktejly s kokosovým mlékem či různý mix z ovoce. Existuje spousta variant.

Důležité je začít

Řekněte dětem, proč nechcete, aby jedly sladkosti, pečivo, pily limonády atd., a domluvte se s nimi, čím to nahradíte.

Vymyslete nebo pro začátek si najděte pár jednoduchých jídel a dejte jim vybrat, co zkusíte udělat. Zapojte je do akce. Pokud se na přípravě jídla budou podílet, je větší pravděpodobnost, že postupně začnete váš rodinný jídelníček ozdravovat bez odporu.

Zákazy a příkazy nejsou řešením, ale věřím, že stojí za to si s dětmi o jídle povídat – o tom, co a proč chcete, aby jedly, nebo nejedly. I malé děti to pochopí. Nejde o to, aby už nikdy nestrčily brumíka do pusy, ale aby se orientovaly v tom, co je pro jejich těla a zdraví dobré a co ne.

Historka krkavčích rodičů z hor na závěr

Při příjezdu do hotelu nabízel recepční Patrikovi lízátka. Tak jsem zasáhla a řekla, že my tohle nejíme.

„Ale to je jen lízátko!“ bránil se recepční.

„Já vím, barevný cukr.“

Na to vytasil pitíčko.

„To taky ne, to je voda s cukrem.“

To už se na mě díval velmi podezřívavě a v jeho očích jsem přečetla něco jako „co jsi to za mámu“?

„My nejíme cukr.“

„Aha. Tak nějaké sušenky?“

„Ne, díky. Já vím, jsme prostě divní,“ snažila jsem se zachránit situaci a zapůsobit alespoň trochu přívětivě.

„Tak nic, no.“

Odpoledne jsme šli nakoupit a Páťa si ke svačině vybral žlutý meloun – sladký a šťavnatý.

DSC07178

Když na mě dolehnou pochyby, představím si situaci, kdy už budou naši kluci dospělí, a hádám, jestli nám za tento přístup poděkují či ne. A zatím jsem vždycky nalezla na našem vedení k zdravému životnímu stylu více plusů než mínusů.

Bohužel do té doby budeme ještě častokrát za krkavčí rodiče.

A jak to máte vy? Jak se vyrovnáváte s tlakem všudypřítomné reklamy potravinářského průmyslu? Mluvíte o tom se svými dětmi, nebo to neřešíte?

Tereza Broschová

Mou vášní je hledání odpovědi na to, co je zdravý životní styl a zdravá strava. Výživu studuji, věnuji jí každou volnou chvilku a jako máma dvou synků ji dennodenně používám k tomu, aby se celá moje rodina cítila zdravá a spokojená.

 

Jsem propagátorkou životnímu stylu paleo, který preferuje opravdové jídlo a i o tom je moje kniha Opravdové jídlo pro děti – proč a jak začít vařit paleo.

Komentáře
  1. Daniela napsal:

    Moc hezky napsano. Mluvite mi z duse. I kdyz nejsem uplne fandou paleo stravy, jime jinak a mame to doma a vsude venku podobne. Jsme pro ostatni proste divni a stravou to jen zacina Ale nam to nevadi, stojime si za tim, jak se rozhodujeme a jak zijeme nas zivot.

    • Tereza Broschová napsal:

      Děkuju. Ta tolerance k jinakosti v českém prostředí dost často chybí, také to tak vnímám. Ale zase je to dobrá zkouška toho, jestli si člověk opravdu dokáže stát za svým. Mějte se krásně. T.

  2. Jitka Svobodova napsal:

    Rada čtu, ze nejsem sama ale je to hodne tezke, kdyz i od rodiny slyšíte, jak je to hrozny, ze nedavate dítěti normální jídlo…napr.smazene řízky pro dítě staré 18m…a nechápou proč tu marmeladu neosladim…tak bych mohla pokračovat. To samé mezi dětma,které svaci piskoty a my ovoce, těžké vysvětlovat, ze to nebudeme jist. Ostatní maminky vždycky tvrdí, jak jim deti ovoce neji a okdyz otevřu krabičku s nakrájenym jablkem, tak se na to vrhnou všichni. Je to jen o přístupu a lásce k našim detem

    • Tereza Broschová napsal:

      Děkuju za komentář, souhlasím s Vámi. V dnešní době je to opravdu těžké a když chce člověk dávat svým dětem čerstvé, kvalitní jídlo tak je pomalu za exota a ještě to musí obhajovat. Ale stojí to za to! T.

  3. Jitka napsal:

    Děkuji za krásný článek. Okolí v naší věkové kategorii je celkem v pohodě, přátelé, známí, kolegové chápou, že nechceme dítěti dávat cukr a piškotky apod. Jen rodina (babičky, dědečci, tetičky… starší generace) to nechápe a jsou z toho pořád rozbroje, nedorozumění a neustálá vyjednávání (jestli může dostat zmrzlinu, čokoládu, piškoty, lívance,… a proč ne a jestli ano, tak proč jen trochu a proč řešíme dobu, kdy jí, a proč nemůže dostat párek a toustíček kdykoliv si řekne „hamham“…. chjo)

    • Tereza Broschová napsal:

      Rádo se stalo. 🙂 Dokážu si představit, že je to vysilující, ale postupem času si na to zvyknou i ty babičky a tetičky, alespoň u nás to tak bylo. Přeju pevné nervy! T.

  4. Iva napsal:

    to mate tedy zajimaveho pediatra a porodnici, zrejme jsou z doby kamenne. nemam tolik casu, ale staci si precist par clanku a dat si dve a dve dohromydy. ja jsem take vse varila a nikdy bych mu nic nekoupila, sladkosti ma maly pouze od navstev. jinak ja do dnes kojim (synovi jsou dva a pul)

    • Tereza Broschová napsal:

      Myslím, že nejen já mám zkušenost s pediatry a porodnicemi z doby kamenné. Já jsem měla také dost načteno a stejně mě v porodnici ten tlak semlel. Je skvělé, že měl Váš syn domácí jídlo a stále kojíte, ale když se podíváte kolem sebe, tak to není zas tak obvyklé. T.

  5. Líba napsal:

    Milá Terezo, přečetla jsem si dnes ukázku z Vaší knížky a moc se mi líbí. Těším se na ni.

  6. Katka napsal:

    Moc pěkný článek a s názorem se ve velké míře ztotožňuji…ale z vlastní zkušenosti musím říct, že to takto jde jen dokud prcke nenastoupí do školky. pak už rodič bohužel naprosto ztratí kontrolu nad tím, co jeho dítě jí a může jen doufat, že „zdravý základ“ mu nikdo nevezme.

    • Tereza Broschová napsal:

      Děkuji. Většina školek bohužel o zdravé výživě netuší nic. Ale už je doba, že se dá na spoustě věcí domluvit, třeba můj syn nedostává při oslavách bonbóny, ale má tam sušené ovoce místo toho. Nemyslím si, že by kvůli tomu nějak zvlášť trpěl. 🙂 Posílám odkaz na článek, ve kterém je dopis pro školky, kterým můžete třeba zahájit debatu alespoň o těch cukrových hodech, které ve většině školek bohužel probíhají. http://zivakultura.cz/2017/08/dopis-pro-skolky/
      Ale souhlasím, že s těmi vzdělávacími zařízeními všeho druhu je potíž. T.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *