Název dnešního článku by také mohl znít „Jak do dětí dostat zeleninu“, ale myslím, že ta první varianta je výstižnější. ;-)
Zelenina je velké téma v mnoha rodinách a ta naše není výjimkou. Jestli si myslíte, že moje děti mi můžou utrhat ruce, když jim nabízím zeleninu, tak vás teď asi zklamu.
Oba kluci sice zeleninu jedí, ovšem každý vyžaduje u různých druhů jiný způsob úpravy. A mění se to i podle nálady, počasí, místa (doma nebo u babičky) a já nevím čeho všeho ještě.
Jestli vaše děti nejsou zrovna nadšení jedlíci zeleniny, existují úpravy jídel, kam zeleninu jednoduše schováte nebo ji upravíte tak, že tomu děti neodolají. Ukážu vám tři způsoby, které mi doma prochází.
Omáčky vařím výhradně ze zeleniny. Bez mouky, bez smetany a bez umělých dochucovadel. Jako základ je vždy cibule na sádle, poté přidám zeleninu (podle toho, jaká má výsledná omáčka být), sůl, koření a podusím do změknutí. Po rozmixování jen zjemním kokosovým mlékem (někdy ani to ne) a přidám k masu nebo uvařenému vajíčku.
Dá se tak připravit klasická svíčková (mrkev, petržel, celer), koprová (z petržele), křenová (z petržele a křenu) a mnoho dalších.
U polévek jde v podstatě o stejný postup. Opět je spousta možných kombinací (brokolicová, mrkvovo-batátová, květáková, dýňová, pórková, …).
Do karbanátků a sekané nejčastěji dávám špenát, kapustu a kadeřávek. Masové kuličky jsou zase skvělé s nastrouhanou červenou řepou nebo mrkví.
Pokud vaše děti sní zeleninu raději syrovou, můžete jim dělat zeleninové saláty – na slano (listová zelenina, okurka, rajčata, papriky s olivovým olejem a umeoctem/citrónem) nebo na sladko.
Na sladko nejčastěji připravuji strouhanou mrkev s červenou řepou. Zakápnu to rozpuštěným kokosovým olejem, posypu kokosem a dosladím datlovým sirupem. Někdy k tomu přidám i jablko nebo hrušku a okyselím citrónem. Opět je mnoho variant, ať už jen ze samotné zeleniny nebo v kombinaci s ovocem.
Vylepšit lze salát opraženými semínky nebo ořechy, případně sušeným ovocem (rozinky, datle, brusinky).
Existuje samozřejmě mnoho dalších možností jak naložit se zeleninou v kuchyni (špagety, pyré, upéct v troubě jako hranolky nebo z ní udělat placky).
Experimentujte a to by v tom byl čert, aby si vaše děti nějaký způsob úpravy neoblíbily.
Na důležitosti zeleniny v jídelníčku se shodnou snad všechny výživové směry. Zelenina je zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů.
Nestravitelnou vlákninou (prebiotiky) v zelenině se živí prospěšné bakterie ve střevech zajišťující zde správnou rovnováhu, která je zásadní pro dobré trávení a fungování imunitního systému. Prebiotika také pomáhají ke vstřebávání důležitých vitamínů a minerálů z potravy.
Na paleo stravě je zelenina kvalitním zdrojem sacharidů. Pro děti jsou vhodné druhy, které jich obsahují velké množství – batáty, dýně, červená řepa, mrkev, petržel, brambory. Po tepelné úpravě tato zelenina často ještě zesládne a uspokojí touhu dětí po sladké chuti.
Na závěr si neodpustím zmínku o kvalitě, respektive o tom, jak je důležité, aby děti jedly co nejkvalitnější zeleninu.
Bio zelenina je u nás velmi drahá a ne každý má možnost si kupovat zeleninu přímo od nějakého prověřeného zemědělce nebo mít domácí, i když tyto tři varianty jsou úplně nejlepší.
Pokud nakupujete v klasických obchodech, kupujte zeleninu, která je právě v sezóně. Je levnější a navíc není tolik chemicky ošetřená. Přeci jen vypěstovat rajčata a okurky v zimě je fuška. :-)
Možná namítnete, co v zimě. V zimě se konzumuje hlavně zelenina, která se dá uskladnit (cibule, mrkev, dýně, červená řepa, zelí) a existuje ještě jeden způsob, jak si benefity zeleniny znásobit. Jednoduše a rychle se dá doma zkvasit.
Trápíte se vy nebo vaše děti s nějakým chronickým onemocněním?
Díky tomuto e-booku zjistíte, že jídlem se dá léčit. Dozvíte se o terapeutické dietě AIP, která dokáže restartovat organismus a spustit jeho samouzdravovací schopnosti.
U nás fungují na zeleninu u nejedlíka především mixované zeleninové polévky (s kvalitním kostním vývarem v základu a trochou másla na konec). Jen díky mému malému synkovi jsem se z holky, která polévky považovala za zbytečné, stala za dva roky skoro „polévkovou královnou“ a umím vykouzlit nějakou polévku snad už z většiny u nás dostupné zeleniny. Pár fotek: https://www.instagram.com/explore/tags/polevky_z_nasi_kuchyne/ A stále se učím a stále dělám další a další polévky (a zkouším pořád i jiné způsoby, jak do dítěte odmítajícího zeleninu, nějakou dostat – batátové hranolky, chipsy z červené řepy, cuketové placičky, dýňovo-kaštanové lívance, …) a díky tomu jíme i my s manželem vlastně mnohem více zeleniny a rozšiřujeme se repertoár a stáváme se víc milovníky zeleniny, zeleninových příloh. A tak jsem jen chtěla napsat, že to, že je náš syn „nejedlík“ zeleniny, je vlastně ta nejkrásnější výzva ohledně jídla. Posouvá to celou rodinu dál a dál.
To je super přístup. Děkuju za sdílení. T.